Vyznam Kristova Vzkriseni
"A jestlize Kristus nebyl vzkrisen, pak je nase zvest klamna, a klamna je i vira."
(1 Korintskym 15:14)
1. DULEZITOST VZKRISENI.
Vzkriseni Jezise Krista je zakladnim bodem celeho krestanstvi. Vsechny podstatne clanky krestanske viry na nem spocivaji. Nepratele krestanstvi vedi, ze kdyby mohli dokazat, ze Kristus z mrtvych nevstal, podvratili by tim cele krestanstvi. Vzkriseni Pana Jezise Krista je nejdulezitejsi zazrak Noveho Zakona. Bez tohoto zazraku by krestanstvi neexistovalo. Bez vzkriseni by nebylo cirkve, protoze ta se zrodila az po Kristove zmrtvychvstani. Prave vzkriseni je peceti Bozi, ze uceni Pana Jezise je pravdive. Apostolum, hlavne Tomasovi (ctete Jan 20:28), Kristovo vzkriseni bylo presvedcujicim dukazem, ze Pan Jezis je skutecne Syn Bozi a jediny Spasitel sveta. Proto apostol Petr rika:"v nikom jinem (nez v Kristu) neni spasy ; neni pod nebem jineho jmena zjeveneho lidem, jimz bychom mohly byt spaseni."(Skutky 4:12). Rovnez vzkriseni potvrdilo, ze Kristova obet na Golgote byla Bohem Otcem prijata a ze Jezis dodnes ma moc spasit kazdeho kdo v Nej uveri."Tem pak,kteri ho (Krista) prijali a veri v jeho jmeno, dal moc stat se Bozimi detmi."(Jan 1:12). Kdyz jsme navstivili Egypt v roce1975, meli jsme moznost videt ruzne pyramidy. Rovnez jsme meli prilezitost videt zlatou rakev, ve ktere lezel kral Tut. Byl to zajimavy pocit videt nekolik rakvi, ve kterych tento egyptsky kral byl pochovan. Kdyz jsme vsak stali u prazdneho hrobu v Jeruzaleme, z ktereho Pan Jezis slavne z mrtvych vstal, byli jsme k slzam dojati. Trikrat jsem mel moznost se zastavit, zamyslet a pomodlit se u tohoto tradicniho prazdneho hrobu v Jeruzaleme. Pokazde jsem vroucne Bohu dekoval za toto vitezstvi nad smrti, satanem i nad hrobem. Tento prazdny hrob a zivy Kristus Pan jsou branou k zivotu vecnemu. Ano, prazdny kriz a prazdny hrob poukazuji k trunu nebeskemu, kde Pan Jezis dnes sedi v slave Otce sveho, kde pripravuje misto pro svou cirkev a kde se za nas modli. Chvalme Boha za tohoto viteze, primluvce a pomocnika. (Jan 14:1-3).
2. ZRADA A UKRIZOVANI
Po Jidasove zrade (Matous 26-50) Pan Jezis byl odsouzen, odveden na Golgotu a ukrizovan. Po sestihodinove bolesti a utrpeni na krutem krizi , zemrel. Byl oficialne prohlasen za mrtveho a pochovan. Hrob byl obklopen vojenskou strazi, protoze jak Rimane tak i vedouci v Izraeli se bali, aby snad ucednici neprisli a telo Kristovo nevzali. Mozna ze i rimsti vojaci, kteri hrob hlidali, si kladli otazku: "Dokaze Jezis sve bozstvi tim, ze vstane z mrtvych, jak predpovedel, kdyz rekl: "Syn cloveka bude vydan veleknezim a zakonikum; odsoudi ho na smrt a vydaji pohanum, aby se mu posmivali, zbicovali ho a ukrizovali; a tretiho dne bude vzkrisen." (Matous 20:18-19). Nebo to je podvodnik, ktery se houhal Bohu?
3. ZAZRAK VZKRISENI.
V nedeli rano, jeste pred vychodem slunce, vojsko hrob pilne hlidalo, aby Jezisovo telo nikdo nevzal. Zbozne zeny sly k hrobu, aby pomazaly telo Jezisovo. Cestou se trapily, kdo jim odstrani kamen od hrobu. Byly ale velice prekvapeny, protoze velky kamen od hrobu byl jiz odvalen. Andel Pane je privital s krasnym a ujistujicim pozdravem: "Vy se nebojte. Vim, ze hledate Jezise, ktery byl ukrizovan. Neni zde; byl vzkrisen, jak rekl. Pojd`te se podivat na misto, kde lezel." (Matous 28:5-6).
4. Dukaz Kristova vzkriseni
O Kristove zmrtvychvstani mame mnoho dukazu!
Nejdrive mame svedectvi prazdneho hrobu a zen, ktere tam prisly. Pozdeji mame svedectvi vsech apostolu. Nasleduje svedectvi dvou ucedniku, kterym se Pan zjevil na ceste do Emaus. (Lukas 24, 13-35). Podle apostola Pavla ziveho Krista videlo najednou 500 osob. (1. Korintskym 15, 1-8). Naposledy se s Nim setkal apostol Pavel na ceste do Damasku. (Skutky 9). Je nutne si vsimnou i toho, ze vsichni tito lide poznali vzkriseneho Krista normalnim poznavacim zpusobem: zrakem, dotekem a sluchem. Oni Ho videli, hovorili s Nim a dokonce s Nim jedli pecenou rybu. (Jan 21,12)
5. Vznik, trvani a rust krestanske cirkve
dnes nemuzeme jinak vysvelit, nez tim, ze Kristus skutecne vstal z mrtvych. V dnesni dobe ruzne zeme po mnoha letech ateismu se vraceji ke krestanstvi. Mrtvy Jezis by pro ucedniky zustal pouhym ucitelem, ktereho nekdy nasledovali a Jeho uceni naslouchali, ale o ktere by nyni jen zklamane vypraveli. Kdezto oni po Kristove vzkriseni prozili novy obrat, hlavne Tomas, ktery drive o sobe tvrdil, ze v Kristovo vzkrise3ni neuveri drive, pokud ziveho Pana neuvidi. Tento tak zvany "neverici Tomas" Krista hrde a hlasite vyznal temito slovy:
" Muj Pan a muj Buh." (Jan 20, 28). Pamatujne na to, ze teprve az po setkani s zivym Kristem se z ucedniku stali verni apostolove a svedkove, kteri hrde nesli evangelium az do bran pohanskeho Rima. Od te doby tito ucednici Kristovi ochotne kladli sve zivoty za to, co videli a o cem byli presvedceni.
Drazi ctenari, bud'me uprimni sami k sobe a uznejme, ze lez, videni ani halucinace by apostolum nedaly tak cistou viru, trvalou odvahu a silu, ani mravni kvalitu. To jim mohl dat jedine vzkriseny Kristus. Pouze ON dovedl z ucedniku ucinit svedky a mucedniky viry.
6. Vyznam Kristova vzkriseni
Pan Jezis Kristus byl ukrizovan i vzkrisen podle proroctvi. Vedel, ze zemre na krizi. Jenze On take vedel, ze treti den vstane z mrtvych. O sve smrti na krizi i o vzkriseni se zminil nekolikrat. Cteme u Lukase 24, 7, ze " Syn cloveka musi byt ukrizovan a tretiho dne vztat." Do dnes tento zivy Kristus je nadeji vsech vericich, hlavne trpicich a truchlicich. Povzbuzuje je nasledujicimi slovy: " Ja jsem vzkriseni i zivot. A kazdy, kdo zije a veri ve mne, neumre naveky." (Jan 11, 15-26). Tedy vzkriseni Pana Jezise Krista je zarukou vzkriseni vsech vericich lidi. Pri nasem vzkriseni Buh v Kristu promeni nase fyzicke a castokrat nemoci znicene telo za telo duchovni, krasne a slavne. Toto slysime ze slov apostola Pavla z 1.Korintskym 15, kde cteme: " Tak je to i se zmrtvychvstanim. Co je zaseto jako pomijitelne, vstava jako nepomijitelne. Co je zaseto v ponizenosti, vstava ve slave. Co je zaseto ve slabosti, vstava v moci. Zaseva se telo prirozene , vstava telo duchovni." (1 Kor.15, 42-44). Vlastne cela tato patnacta kapitole vysvetluje tajemstvi naseho vzkriseni. Tuto radostnou zvest o zivote vecnem a o vzkriseni zjevuje jedine Pismo svate. Vzkriseni a zivot bylo poselstvim prvnich Velikonoc,a toto je prave a jedine poselstvi dnesnich Velikonoc. Proto muzeme smele prohlasit, ze krestanstvi zacina tam, kde jina nabozenstvi konci. Vsichni ostatni zakladatele nabozenstvi skoncili v hrobe. Krestanstvi zacalo u prazdneho hrobu zivym Vudcem a Panem Jezisem Kristem.
Verici ucitelka pate tridy dala svym zakum sacky a poslala je pred Velikonocemi hladat ruzne veci, ktere znazornuji jaro a Velikonoce. Kdyz se deti vratily, s nadsenim a rhdosti ukazovaly, co prinesly. Jeden zak chytil motyla. Druhy prinesl mravence. Jini prinesli kyticky, cerstvou travu a zelene vetvicky. Vsichni zaci z teto tridy neco prinesli. Pouze jeden chlapec se vratil s prazdnym sackem. Kdyz ostatni videli, ze nic neprinesl, zacali se smat. Rikali, ze je pomaly, zpozdily a liny. Pani ucitelka je utisila nasledujici otazkou: " Vysvetli nam, Toniku, proc jsi nic neprinesl a vratil jsi se s prazdnym sackem?" Tonik na tuto otazku odpovedel s durazem a s radosti: " Pani ucitelko, vracim vam sacek prazdny, protoze je symbolem prazdneho hrobu. Pro mne Velikonoce znamenaji novy zivot v Panu Jezisi, ktery zemrel na krizi, ale treti den slavne z hrobu vstal." Cela trida pozorne naslouchala, co Tonik rekl, a pani ucitelka ho pochvalila, ze to je skutecne ten nejspravnejsi vyznam Velikonoc.
Proto na to nikdy nezapomenme, drazi ctenari, ze Velikonoce neznamenaji pouze novy zivot v prirode, malovana vajicka ani cokoladovi zajicci, ale zivy Kristus. Jako On z mrtvych vstal v tu slavnou Velikonocni nedeli, tak jednoho dne vzkrisi vsechny verici. Jeho povzbuzujici zaslibeni plati i dnes: " Ponevadz Ja jsem ziv a take vy budete zivi." (Jan 14,19).
Autor J. Novak
(1 Korintskym 15:14)
1. DULEZITOST VZKRISENI.
Vzkriseni Jezise Krista je zakladnim bodem celeho krestanstvi. Vsechny podstatne clanky krestanske viry na nem spocivaji. Nepratele krestanstvi vedi, ze kdyby mohli dokazat, ze Kristus z mrtvych nevstal, podvratili by tim cele krestanstvi. Vzkriseni Pana Jezise Krista je nejdulezitejsi zazrak Noveho Zakona. Bez tohoto zazraku by krestanstvi neexistovalo. Bez vzkriseni by nebylo cirkve, protoze ta se zrodila az po Kristove zmrtvychvstani. Prave vzkriseni je peceti Bozi, ze uceni Pana Jezise je pravdive. Apostolum, hlavne Tomasovi (ctete Jan 20:28), Kristovo vzkriseni bylo presvedcujicim dukazem, ze Pan Jezis je skutecne Syn Bozi a jediny Spasitel sveta. Proto apostol Petr rika:"v nikom jinem (nez v Kristu) neni spasy ; neni pod nebem jineho jmena zjeveneho lidem, jimz bychom mohly byt spaseni."(Skutky 4:12). Rovnez vzkriseni potvrdilo, ze Kristova obet na Golgote byla Bohem Otcem prijata a ze Jezis dodnes ma moc spasit kazdeho kdo v Nej uveri."Tem pak,kteri ho (Krista) prijali a veri v jeho jmeno, dal moc stat se Bozimi detmi."(Jan 1:12). Kdyz jsme navstivili Egypt v roce1975, meli jsme moznost videt ruzne pyramidy. Rovnez jsme meli prilezitost videt zlatou rakev, ve ktere lezel kral Tut. Byl to zajimavy pocit videt nekolik rakvi, ve kterych tento egyptsky kral byl pochovan. Kdyz jsme vsak stali u prazdneho hrobu v Jeruzaleme, z ktereho Pan Jezis slavne z mrtvych vstal, byli jsme k slzam dojati. Trikrat jsem mel moznost se zastavit, zamyslet a pomodlit se u tohoto tradicniho prazdneho hrobu v Jeruzaleme. Pokazde jsem vroucne Bohu dekoval za toto vitezstvi nad smrti, satanem i nad hrobem. Tento prazdny hrob a zivy Kristus Pan jsou branou k zivotu vecnemu. Ano, prazdny kriz a prazdny hrob poukazuji k trunu nebeskemu, kde Pan Jezis dnes sedi v slave Otce sveho, kde pripravuje misto pro svou cirkev a kde se za nas modli. Chvalme Boha za tohoto viteze, primluvce a pomocnika. (Jan 14:1-3).
2. ZRADA A UKRIZOVANI
Po Jidasove zrade (Matous 26-50) Pan Jezis byl odsouzen, odveden na Golgotu a ukrizovan. Po sestihodinove bolesti a utrpeni na krutem krizi , zemrel. Byl oficialne prohlasen za mrtveho a pochovan. Hrob byl obklopen vojenskou strazi, protoze jak Rimane tak i vedouci v Izraeli se bali, aby snad ucednici neprisli a telo Kristovo nevzali. Mozna ze i rimsti vojaci, kteri hrob hlidali, si kladli otazku: "Dokaze Jezis sve bozstvi tim, ze vstane z mrtvych, jak predpovedel, kdyz rekl: "Syn cloveka bude vydan veleknezim a zakonikum; odsoudi ho na smrt a vydaji pohanum, aby se mu posmivali, zbicovali ho a ukrizovali; a tretiho dne bude vzkrisen." (Matous 20:18-19). Nebo to je podvodnik, ktery se houhal Bohu?
3. ZAZRAK VZKRISENI.
V nedeli rano, jeste pred vychodem slunce, vojsko hrob pilne hlidalo, aby Jezisovo telo nikdo nevzal. Zbozne zeny sly k hrobu, aby pomazaly telo Jezisovo. Cestou se trapily, kdo jim odstrani kamen od hrobu. Byly ale velice prekvapeny, protoze velky kamen od hrobu byl jiz odvalen. Andel Pane je privital s krasnym a ujistujicim pozdravem: "Vy se nebojte. Vim, ze hledate Jezise, ktery byl ukrizovan. Neni zde; byl vzkrisen, jak rekl. Pojd`te se podivat na misto, kde lezel." (Matous 28:5-6).
4. Dukaz Kristova vzkriseni
O Kristove zmrtvychvstani mame mnoho dukazu!
Nejdrive mame svedectvi prazdneho hrobu a zen, ktere tam prisly. Pozdeji mame svedectvi vsech apostolu. Nasleduje svedectvi dvou ucedniku, kterym se Pan zjevil na ceste do Emaus. (Lukas 24, 13-35). Podle apostola Pavla ziveho Krista videlo najednou 500 osob. (1. Korintskym 15, 1-8). Naposledy se s Nim setkal apostol Pavel na ceste do Damasku. (Skutky 9). Je nutne si vsimnou i toho, ze vsichni tito lide poznali vzkriseneho Krista normalnim poznavacim zpusobem: zrakem, dotekem a sluchem. Oni Ho videli, hovorili s Nim a dokonce s Nim jedli pecenou rybu. (Jan 21,12)
5. Vznik, trvani a rust krestanske cirkve
dnes nemuzeme jinak vysvelit, nez tim, ze Kristus skutecne vstal z mrtvych. V dnesni dobe ruzne zeme po mnoha letech ateismu se vraceji ke krestanstvi. Mrtvy Jezis by pro ucedniky zustal pouhym ucitelem, ktereho nekdy nasledovali a Jeho uceni naslouchali, ale o ktere by nyni jen zklamane vypraveli. Kdezto oni po Kristove vzkriseni prozili novy obrat, hlavne Tomas, ktery drive o sobe tvrdil, ze v Kristovo vzkrise3ni neuveri drive, pokud ziveho Pana neuvidi. Tento tak zvany "neverici Tomas" Krista hrde a hlasite vyznal temito slovy:
" Muj Pan a muj Buh." (Jan 20, 28). Pamatujne na to, ze teprve az po setkani s zivym Kristem se z ucedniku stali verni apostolove a svedkove, kteri hrde nesli evangelium az do bran pohanskeho Rima. Od te doby tito ucednici Kristovi ochotne kladli sve zivoty za to, co videli a o cem byli presvedceni.
Drazi ctenari, bud'me uprimni sami k sobe a uznejme, ze lez, videni ani halucinace by apostolum nedaly tak cistou viru, trvalou odvahu a silu, ani mravni kvalitu. To jim mohl dat jedine vzkriseny Kristus. Pouze ON dovedl z ucedniku ucinit svedky a mucedniky viry.
6. Vyznam Kristova vzkriseni
Pan Jezis Kristus byl ukrizovan i vzkrisen podle proroctvi. Vedel, ze zemre na krizi. Jenze On take vedel, ze treti den vstane z mrtvych. O sve smrti na krizi i o vzkriseni se zminil nekolikrat. Cteme u Lukase 24, 7, ze " Syn cloveka musi byt ukrizovan a tretiho dne vztat." Do dnes tento zivy Kristus je nadeji vsech vericich, hlavne trpicich a truchlicich. Povzbuzuje je nasledujicimi slovy: " Ja jsem vzkriseni i zivot. A kazdy, kdo zije a veri ve mne, neumre naveky." (Jan 11, 15-26). Tedy vzkriseni Pana Jezise Krista je zarukou vzkriseni vsech vericich lidi. Pri nasem vzkriseni Buh v Kristu promeni nase fyzicke a castokrat nemoci znicene telo za telo duchovni, krasne a slavne. Toto slysime ze slov apostola Pavla z 1.Korintskym 15, kde cteme: " Tak je to i se zmrtvychvstanim. Co je zaseto jako pomijitelne, vstava jako nepomijitelne. Co je zaseto v ponizenosti, vstava ve slave. Co je zaseto ve slabosti, vstava v moci. Zaseva se telo prirozene , vstava telo duchovni." (1 Kor.15, 42-44). Vlastne cela tato patnacta kapitole vysvetluje tajemstvi naseho vzkriseni. Tuto radostnou zvest o zivote vecnem a o vzkriseni zjevuje jedine Pismo svate. Vzkriseni a zivot bylo poselstvim prvnich Velikonoc,a toto je prave a jedine poselstvi dnesnich Velikonoc. Proto muzeme smele prohlasit, ze krestanstvi zacina tam, kde jina nabozenstvi konci. Vsichni ostatni zakladatele nabozenstvi skoncili v hrobe. Krestanstvi zacalo u prazdneho hrobu zivym Vudcem a Panem Jezisem Kristem.
Verici ucitelka pate tridy dala svym zakum sacky a poslala je pred Velikonocemi hladat ruzne veci, ktere znazornuji jaro a Velikonoce. Kdyz se deti vratily, s nadsenim a rhdosti ukazovaly, co prinesly. Jeden zak chytil motyla. Druhy prinesl mravence. Jini prinesli kyticky, cerstvou travu a zelene vetvicky. Vsichni zaci z teto tridy neco prinesli. Pouze jeden chlapec se vratil s prazdnym sackem. Kdyz ostatni videli, ze nic neprinesl, zacali se smat. Rikali, ze je pomaly, zpozdily a liny. Pani ucitelka je utisila nasledujici otazkou: " Vysvetli nam, Toniku, proc jsi nic neprinesl a vratil jsi se s prazdnym sackem?" Tonik na tuto otazku odpovedel s durazem a s radosti: " Pani ucitelko, vracim vam sacek prazdny, protoze je symbolem prazdneho hrobu. Pro mne Velikonoce znamenaji novy zivot v Panu Jezisi, ktery zemrel na krizi, ale treti den slavne z hrobu vstal." Cela trida pozorne naslouchala, co Tonik rekl, a pani ucitelka ho pochvalila, ze to je skutecne ten nejspravnejsi vyznam Velikonoc.
Proto na to nikdy nezapomenme, drazi ctenari, ze Velikonoce neznamenaji pouze novy zivot v prirode, malovana vajicka ani cokoladovi zajicci, ale zivy Kristus. Jako On z mrtvych vstal v tu slavnou Velikonocni nedeli, tak jednoho dne vzkrisi vsechny verici. Jeho povzbuzujici zaslibeni plati i dnes: " Ponevadz Ja jsem ziv a take vy budete zivi." (Jan 14,19).
Autor J. Novak
