Doba postni zacina tzv. popelecni stredou a konci velikonocni nedeli, coz je presne 6 a pul tydne. V souladu s katolickym almanachem je zakazano vsem rimsko-katolickym vericim od veku 14-ti let jist maso a masne vyrobky kazdy patek po celou dobu postni. Pust se vrele doporucuje dodrzovat vsemi katoliky v delce 40-ti dnu s vyjimkou nedeli a je v souladu s postnimi zakony.
Je to pamatka toho, kdyz byl Jezis 40 dnu na pousti bez jidla (Matous 4: 3-4). Obdobi postni je povazovano za obdobi pokani pro katolik.
Cele obdobi ma dvoji vyznam:
1. Pripominka krtu, ci priprava na nej.
2. Kladeni durazu na duchovni pokani.
Doba postni ma pripravit "verici" na oslavu velikonoc. Kazdy den tohoto obdobi ma slouzeno zvlastni msi, pri niz je knez oden fialovych rouchem. Svaatby jsou zakazany po cele obdobi.
MASOPUST
"Uzij si, dokud je cas" , nez prijde obdobi postni je filosofie Masopustu. Mnozi jsou vtazeni do viry zcela nezodpovednych aktivit, jako je nadmerne pozivani alkoholickych napoju, prejidani, ale i smyslnost a nemravnost. Tento den je dukazem toho, ze 40-ti denni doba postu nema nic spolecneho s duchovni naplni.
Opravdovy pust je duchovnim cvicenim, ktere je spojeno s litosti a s modlitbou. neni to ukojeni naseho chteni pet minut, pred dvanactou, nez se pustime do prisne diety.
POPELECNI STREDA
Popelecni stredou zacina obdobi postu. Je to den, kdy jsou listy palmy, ci kocicky posveceny a pak jsou spaleny a pri zvlastni liturgii, je jejich popel prenesen ve znameni krize na celo vericiho s nasledujicimi slovy: "Pomni clovece, ze prach jsi a v prach se obratis".
Toto predstavuje vyzvu vericich k pokani, aby se mohli jednou radovat z vecneho zivota v nebi.
Popelecni streda byla ustanovena prvne sv.Gregorem Velkym (590-604).
Je to den postu a abstinence po celem svete. Popel predstavuje symbolismus staroveku, kdy byl vyrazem "bezcennosti" (Job 30: 19), smutku (Job 2: 8; Jan 3: 6), pokani (Matous 11: 21), ci znamenim utrpeni (Zalmy 102 :10). Tato praktika popelecni stredy je pry imitaci biblickeho zvyku, pri nemz se dotycny utikal k pokani v obdobi velkeho utrpeni. Dle uceni rimsko-katolicke cirkve je popelecni streda pripominkou toho, ze jsme stvoreni z prachu a ze se v tentyz prach obratime, a proto je pokani nezbytne pro nasi spasu. Toto je vsak nebiblicka interpretace.
I v nasi dobe, ktera se vyznacuje ekumenismem, se mnoho protestantu, ba i evangeliku pripojuje k dodrzovani obradu " popelecni stredy". Nikde v uceni Pana Jezise nenajdeme ani zminku o tom, ze se ma uzivat znameni popele na cele vericich! Je to pouze prazdna nabozenska tradice, bez jedineho vyznamu. Povera, nic vic, nic min!
Pred Bohem je to naprosta zbytecnost a pravy verici by se nikdy nesnizil k takovemu prektikovani nabozenske tradice, ktera nema zadny vztah k Bohu a ani k Pismu svatemu.
PONIZENI
Dalsi nabozenskou praktikou techto dnu, ktera se tesi velike popularity, je ponizovani. Ma mnoho forem jako napr. odit se rubasem, svevolne muceni se - bicovani tela do krve, anebo plazeni se po kolenou do krve, ci vlaceni tezkeho krize, ba dokonce pripusteni vlastniho ukrizovani!
Toto nejsou pouhe prezitky cerne magie, ci obdobi temna, ale jsou nedilnou soucasti zprav ze sveta, ktere jsou tak zpjaty s kazdorocnimi oslavami doby postni.
MODLARSTVI
Doba postni se vyznacuje zvysenym durazem na uzivani "svecene vody", uctivani "svatych", obzvlaste pak Marie. Dokonce i neangazovani katolici se v tomto obdobi odpusti nadmerne uzivani sprostych slov, ba dokonce se vzdaji i piti alkoholickych napoju. A azdy, kdo si rika katolik, musi splnit svoji svatou povinnost, a to plnou ucast na msi , alespon jednou za rok, ktera je platna v dobe velikonoc. Mimoti by se mel "dobry katolik" vyzpovidat a prijmout "svate prijimani" jednou za rok, a to ve stejnem obdobi velikonoc.
ZDOBENA VELIKONOCNI VAJICKA
Velikonocni koledy, pri nichz kolednik obdrzi zdobena vajicka jsou pohanskeho puvodu. Zdobena vajicka jsou nyni podle Vatikanu symbolem Kristova vzkriseni. Dokonce tu je i modlitba za ucelem vajec!
Ti, kdoz se nevyznaji v historii Babylonske rise a Rimske smesice pohanstvi s krestanstvim, nemaji ani poneti o tom, ze doba postu neni krestanskeho puvodu. Nekteri lide, i pres jejich znalost pohanskeho puvodu obdobi postu, prijali tyto oslavy za sve s tim, ze vlastne vzdavaji poctu Panu Jezisi Kristu.
Neco k zamysleni: Apostol Pavel varoval verici, ze prijde doba, kdy nekteri odpadnou od praveho uceni Bible svate a budou se ridit "demonskymi naukami". Ve sve epistole k 1.Timoteovi 4: 1-4 se Pavel mimojine dotyka praktiky odrikani si masa a masnych vyrobku (typicke pro obdobi postu). Prijeti teto pohanske praktiky do krestanskeho zivota se prisne zakazuje v Pisme svatem. Studium historie postniho obdobi a velikonoc nam ukazuje, ze Tammuz, ktery se klanel Baalovi, byl zabit ve veku svych 40-ti let. Na oslavu jeho pamatky byly ustanoveny jarni oslavy v trvani 40-ti dnu. Tento kazdorocni jarni festival byl oslavou smrti a vzkriseni Tammuze a byl pojmenovan po Istaru. Istar, anebo Semiramis byla bohyni jara a byla matkou Tammuze. Dle povesti byl ammuz zazracne pocat a byl vlastne "bozim ditetem". A prave tato pohanska oslava matky a ditete boziho se postupem casu stala nedilnou soucasti krestanstvi. Uceni Noveho Zakona je v jasnem protikladu co se tyce ustanoveni oslav dnu, mesicu, ci let. Prvopocatky cirkve Kristovy byly charakterizovany jednoduchosti, ale postupem casu duchovni uroven utrpela upadek, ktery se vyznacoval zavedenim pohanskych ritualu a obradu. Opravdovy krestan by se nemel dat oklamat velkoleposti katolicke bohosluzby, ktera neni nic vic, nez povrchni ritual. Nanestesti zadny ritual nedokaze spasit dusi hrisnika, ktery muze v obradu nalezt pouze docasne zapomneni sveho hrisneho vedomi.
Buh vsak vyzaduje poslusnost a ne obet. Jezis v evangeliu podle Matouse, kapitole 6, versi 16, pokaral farizeje za jejich dodrzovani pustu, ale totalne nedbalost v poslusnosti k Bohu. Apostol Pavel ve 1.Timoteovi 4:3 varuje verici pred tim, aby se vyvarovali lidskych ustanoveni, jako je nejedeni masa, protoze tu jde o odpadlictvi (od uceni Bible).
Buh nema nejmensi zajem na tom, aby jej lide uctivali i pres treba dobre myslene, ale preci jenom pohanske ritualy. Lidska prirozenost si zaklada na povrchnim - nabozenskem predstaveni, ale skutecny krestan si je vedom sve hrisne podstaty. A pouze tehdy, kdyz si plne uvedomime sve naprosto bezmocne hrisne, pysne a sobecke podstaty a predstoupime pred Vsemohouciho Boha s prazdnyma rukama a ponizene jej poprosime o odpusteni nasich hrichu, nas muze prijmout do sve Bozi, kralovske rodiny. Srkze uzasne milosrdenstvi Bozi, ktere bylo zavrseno utrpenim, prolitim krve na krizi, smrti a pote nasledujicim velkolepym viteznym vzkrisenim a nanebevzetim Krista, naseho Pana, jsme na veky ocisteni od vsech nasich hrichu a jsme tak ospravedlneni pred Bohem.
