Lukáš 1:26-38
Když byla Alžběta v šestém měsíci, poslal Bůh anděla Gabriela do galilejského města jménem
Nazaret k panně zasnoubené muži jménem Josef, z domu Davidova. Ta panna se jmenovala Marie.
Když k ní přišel, řekl: „Zdravím tě, milostí obdařená, Hospodin s tebou!“
Ta slova ji rozrušila. Co to bylo za pozdrav? přemýšlela. Anděl jí ale řekl:
„Neboj se, Marie, vždyť jsi nalezla milost u Boha! Hle, počneš, porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký, bude nazýván Synem Nejvyššího a Hospodin, náš Bůh, mu dá trůn jeho otce Davida.
Bude navěky kralovat nad domem Jákobovým a jeho kralování bude bez konce.“
„Jak se to stane?“ zeptala se Marie anděla. „Vždyť jsem ještě nepoznala muže.“
„Sestoupí na tebe Duch svatý a zastíní tě moc Nejvyššího,“ odpověděl jí anděl.
„To svaté dítě, které se narodí, proto bude nazýváno Syn Boží.
A hle, tvá příbuzná Alžběta, o níž se říkalo, že je neplodná, i ona přes své stáří počala syna a je v šestém měsíci.
U Boha přece není nic nemožné.“
Marie řekla: „Hle, jsem služebnice Páně.
Ať se mi stane podle tvého slova!“ Tehdy od ní anděl odešel.
