13. prosince 2016
Co znamená, že je Ježíš Synem Božím?
Ježíš není Božím Synem v tom smyslu, v jakém obvykle uvažujeme o otci a synu my. Bůh se neoženil, aby zplodil syna. Ježíš je Božím Synem v tom smyslu, že je sám Bohem, který se projevil v lidské podobě (Jan 1:1,14). Ježíš je Božím Synem také v tom smyslu, že byl počat z Ducha svatého. Lukášovo evangelium 1:35 prohlašuje: „ ‚Sestoupí na tebe Duch svatý a zastíní tě moc Nejvyššího,‘ odpověděl jí anděl. ‚To svaté dítě, které se narodí, proto bude nazýváno Syn Boží.‘“ V biblických dobách se fráze „syn člověka“ používala k označení člověka, lidské bytosti. Syn člověka je člověk.
Když byl Ježíš souzen a stál před Židovskými náboženskými vůdci, velekněz se dožadoval odpovědi: „Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Mesiáš, Boží Syn!“ (Matouš 26:63). Ježíš odpověděl: „Sám jsi to řekl,“ odpověděl mu Ježíš. „Říkám vám ale, že napříště uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet na nebeských oblacích“ (Matouš 26:64). Židovští vůdcové na to zareagovali tím, že Ježíše obvinili z rouhání (Matouš 26:65-66). O něco později, před Pilátem Pontským, židé naléhali: „My máme zákon a podle našeho zákona musí zemřít, protože ze sebe dělal Božího Syna“ (Jan 19:7). Proč by se to, že se někdo prohlásil za „Syna Božího“ považovalo za rouhání, zasluhující trest smrti? Židovští vůdcové totiž přesně rozuměli tomu, co Ježíš frází „Boží Syn“ myslel. Být „Božím Synem“ znamená být stejné podstaty, jakou má Bůh. „Boží Syn“ je někdo, kdo je „z Boha“. Nárokovat si stejnou podstatu, jakou má Bůh, čili vlastně „být Bohem“, to bylo pro židovské vůdce ono rouhání; a proto požadovali Ježíšovu smrt. Židům 1:3 to formuluje velmi jasně: „On je jasem jeho slávy a vyjádřením jeho podstaty…“
Další příklad nacházíme v Janovi 17:12, kde se o Jidáši hovoří jako o „synu zatracení“. Jan 6:71 říká, že Jidáš byl synem Šimona Iškariotského. Co se tedy myslí oním popisem Jidáše jako „syna zatracení“ v Janovi 17:12? Slovo „zatracení“ zde znamená totéž, co „zkáza, záhuba a zmar“. Jidáš nebyl doslovným synem „zkázy, záhuby a zmaru“ – ale tyto věci byly pro Jidášův život příznačné. Na Jidáši bylo „zatracení“ zjevně projevené. Stejným způsobem je Ježíš Božím Synem. Boží Syn je Bůh. Ježíš je Bůh, který se zjevil v lidské podobě (Jan 1:1,14).
Otázky o Ježíši Kristu:
https://gotquestions.org/Cesky/otazky-Jezisi-Kristu.html
Ježíš není Božím Synem v tom smyslu, v jakém obvykle uvažujeme o otci a synu my. Bůh se neoženil, aby zplodil syna. Ježíš je Božím Synem v tom smyslu, že je sám Bohem, který se projevil v lidské podobě (Jan 1:1,14). Ježíš je Božím Synem také v tom smyslu, že byl počat z Ducha svatého. Lukášovo evangelium 1:35 prohlašuje: „ ‚Sestoupí na tebe Duch svatý a zastíní tě moc Nejvyššího,‘ odpověděl jí anděl. ‚To svaté dítě, které se narodí, proto bude nazýváno Syn Boží.‘“ V biblických dobách se fráze „syn člověka“ používala k označení člověka, lidské bytosti. Syn člověka je člověk.
Když byl Ježíš souzen a stál před Židovskými náboženskými vůdci, velekněz se dožadoval odpovědi: „Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Mesiáš, Boží Syn!“ (Matouš 26:63). Ježíš odpověděl: „Sám jsi to řekl,“ odpověděl mu Ježíš. „Říkám vám ale, že napříště uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet na nebeských oblacích“ (Matouš 26:64). Židovští vůdcové na to zareagovali tím, že Ježíše obvinili z rouhání (Matouš 26:65-66). O něco později, před Pilátem Pontským, židé naléhali: „My máme zákon a podle našeho zákona musí zemřít, protože ze sebe dělal Božího Syna“ (Jan 19:7). Proč by se to, že se někdo prohlásil za „Syna Božího“ považovalo za rouhání, zasluhující trest smrti? Židovští vůdcové totiž přesně rozuměli tomu, co Ježíš frází „Boží Syn“ myslel. Být „Božím Synem“ znamená být stejné podstaty, jakou má Bůh. „Boží Syn“ je někdo, kdo je „z Boha“. Nárokovat si stejnou podstatu, jakou má Bůh, čili vlastně „být Bohem“, to bylo pro židovské vůdce ono rouhání; a proto požadovali Ježíšovu smrt. Židům 1:3 to formuluje velmi jasně: „On je jasem jeho slávy a vyjádřením jeho podstaty…“
Další příklad nacházíme v Janovi 17:12, kde se o Jidáši hovoří jako o „synu zatracení“. Jan 6:71 říká, že Jidáš byl synem Šimona Iškariotského. Co se tedy myslí oním popisem Jidáše jako „syna zatracení“ v Janovi 17:12? Slovo „zatracení“ zde znamená totéž, co „zkáza, záhuba a zmar“. Jidáš nebyl doslovným synem „zkázy, záhuby a zmaru“ – ale tyto věci byly pro Jidášův život příznačné. Na Jidáši bylo „zatracení“ zjevně projevené. Stejným způsobem je Ježíš Božím Synem. Boží Syn je Bůh. Ježíš je Bůh, který se zjevil v lidské podobě (Jan 1:1,14).
Otázky o Ježíši Kristu:
https://gotquestions.org/Cesky/otazky-Jezisi-Kristu.html
7. prosince 2016
2. prosince 2016
30. listopadu 2016
Vsichni zhresili
Proc katolici nechapou hrich?
Třebaže se mnoho katoliků obává svych hrichu,
jenom hrstka z nich chape zavaznost teto zalezitosti.
Podivejme se na tri praktiky rimsko-katolickeho vyznani,
tykajici se hrichu a jak si ho v souvislosti zavaznosti vysvetlit.
1. Svatost ocisteni od hrichu.
Tzv. Svatost krtu je jednim z prikladu, jak toto vyznani
zkresluje zavaznost hrichu. Ve vetsine pripadu je krest
aplikovan na novorozence a na dvoji efekt podle uceni teto cirkve. Krest ocistuje od dedicneho hrichu a zaroven vleva posvecujici milosrdenstvi do lidske duse.
Toto milosrdenstvi pry ustanovuje cloveka svatym a tedy prijatelnym pro Boha. Katolicke vyznani uci, ze skrze svatost krestni je clovek uveden do stavu milosrdenstvi, znovuzrozen
a tedy je pred Bohem bez hrichu a viny, coz mu zarucuje clenstvi v telu Kristove.
Bohuzel ani jedno z uvedenych uceni se nezaklada ne uceni Bible svate! Pismo nas uci, ze se jedinec stane prijatelnym pred Bohem skrze pokani a viru v Pana Jezise Krista.
“Konečně přišel čas a přiblížilo se Boží království. Přestaňte myslet jen na pozemské věci, změňte svůj život a uvěřte tomu, co vám Bůh vzkazuje!” Marek 1:15
“Jestliže tedy Krista vyznáváš jako Pána a opravdu věříš, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, jsi zachráněn. Kdo věří, ten je před Bohem spravedlivý, a jako takový, hlásí-li se k tomu veřejně, je u něho v milosti.” Rimanum 10:9-10
K tomuto kroku je jednotlivec veden (skrze Ducha svateho) a musi tak ucinit sam o sobe.
“Těm však, kteří ho přece přijali a uvěřili v něho, otevřel přístup do Boží rodiny. Nestali se jejími členy rodem ani lidským úsilím, ale Božím působením.” Jan 1:12-13
Nasledujici krest je pouze verejnym projevem obdrzeni spasy a vykazem zavazku nasledovat Krista Pana. Rimsko-katolicke vyznani vsak uci, ze krest je duvodem naseho duchovniho znovuzrozeni. Rodice maji za povinnost se rozhodnout pro jejich deti. Rodice privedou sva nemluvnata do teto cirkve, kde jsou knezem pokrteny a vyrustaji tak ve falesnem presvedceni, ze jsou na caste do nebe. Prumerny katolik nema ani poneti o tom, ze je hrisny a ze se musi znovu narodit skrze Ducha svateho, aby se tak dostal do nebe.
Nikodemus byl vystaven stejnemu dilemma pred Panem Jezisem. (Jan 3:1-21). Pro katolika nema znovuzrozeni zadny smysl, nebot maji za to, ze se tak jiz davno stalo pri jejich krtu.
2. Omluva hrichu
Druhy zpusob, ktery odvadi katoliky od podstaty hrichu je tzv. trideni hrichu podle stupne zavaznosti. Jsou tu dva zakladni kategorie hrichu, lehky hrich a tezky (smrtelny) hrich.Vetsina hrichu je pry lehkym ve sve podstate, a tedy odpustitelne Bohem. Jejich hlavnim dopadem na hrisnika je docasne oslabeni duchovni vitality a prechodni utrpeni. Ackoliv lehke hrichy nemaji zadny dopad na jedince v jeho prijeti do nebe. Naopak tezky hrich pry zabije zivot Ducha svateho v jedinci a odejme tzv. milost posvecujici z jeho duse. Katolici se musi vyzpovidat pred knezem, aby mu byl odpusten tzv. tezky hrich.
Tezky hrich je definovan cirkvi tak, ze musi splnit tri zakladni predpoklady. Za prve musi byt smrtelny, tezky, velky. A druhe hrisnik si musi byt vedom, ze se dopusti smrtelneho hrichu. Za treti, hrisnik se svevolne rozhodl porusit Bozi zakon s vedomim toho, ze mu Buh umoznil vyvarovat se tomuto hrichu.
V praxi je tento vyklad hrichu pouhou vymluvou. Jako priklad tzv. lehkeho hrichu je vasen. Pokud se dva hluboce milujici dopisti sexualniho styku, pak je tento akt povazovan za lehky hrich I kdyby trval cely zivot. Podobne je omlouvana opilost, jako vychodisko z deprese, ci slabost cloveka. Podle uceni cirkve ani jeden z uvedenych pripadu nevede k pochybnosti, zda-li jsou dotycni spaseni, ci ne. Pismo vsak uci pravy opak. Rika, ze vsichni zhresili a ze odplata za hrich je smrt.
“Hřích dává svou odplatu - smrt; Bůh dává jako projev své milosti věčný život. Získáváme ho prostřednictvím našeho Pána, Ježíše Krista.” Římanům 6:23
Pismo take varuje smilniky a opilce, aby se nedali zmast sami sebou, nebot vsichni ti, kdoz praktikuji takove hrichy nemohou zdedit kralovstvi nebeske. (Prislovi 28:13, 1. Korintskym 6:9-10; 1. Jan 2:3-4; 3:4-10).
Pri konfrontaci katoliku v oblasti vykladu hrichu a jak je popsan v Bibli svate, maji za to, ze je uceni Pisma prehnane a ze je prilis vazne. Podle vypovědi jedne katolicky byla jeji konfrontace vykladu hrichu podle Pisma primo sokujici. Vyrustala cely zivot v katolickem vyznani a pravidelně navstěvovala nedělni mši. Za par let teto duchovni letargie se rozhodla navstivit prozmenu evangelicky kostel. Ke svemu udivu se mistni pastor zabyval ve svem kazani popisem sve vlastni matky, coby svetice, plne lasky, starostlivosti a obetavosti. Dle slov jejiho syna mu byla matka vsim, co je mu nejvzacnejsi. Cele shromazdeni vericich nabyvalo euforie, kdyz z cista jasna kazatel prohlasil: “Ale ma matka se do nebe nedostane!” Dotycna nemohla uverit tomu, co prave slysela. V podstate vyslechla popis svate, a v zapeti se ji dostalo studene sprchy, nebot kazatel prohlasil, ze matka nikdy osobne neprijala Pana Jezise Krista sa sveho Spasitele. Dale, ze bez ohledu jak bajecnym clovekem se jeden stane, nemuze se dostat do nebe bez viry v naseho Pana. Jak se zdalo, tak toto sokujici prohlaseni, nemelo zadny dopad na shromazdeni vericich s vyjimkou ji samotne.
Jak pozdeji objasnila, tak si s postupem casu vytvorila vlastni filozoficky nazor: “Pokud clovek zije pokojnym zivotem a naplni jej laskou a starostlivosti o druhe - v podstate dobry clovek – tak se kvalifikuje do nebe po sve smrti, pokud nebe vubec existuje. V kostce toto uceni je odrazem uceni katolicke cirkve, jez uznava dobre skutky, coby vstupenka do nebe.
3. Zjednoduseni trestu za hrichy.
Dalsim klamnym ucenim teto cirkve je ta skutecnost, ze se hrisnik muze vykoupit ze svych hrichu. Hrisnik musi zaplatit za sve hrichy bud na zemi, anebo po sve smrti v tzv. ocistci. Ve svem pozemskem zivote se muze katolik zbavit svych hrichu skrze tzv. skutky pokani, jak je napr. dodrzeni pustu, modlitby, obet sveho utrpeni, dar penez kostelu ci chudym, apod. Hrisnik si huze vybrat, jake pokani chce vykonat, ci mu je udeleno knezem behem zpovedi. Bez ohledu na to, vysledek je stejny. Katolici maji za to, ze hrich neni nic vazneho, kdyz staci par modliteb za ucelem pokani.
Kdyz jsem povedel svemu priteli o tom, ze mzdou hrichu je smrt, tak tuto skutecnost odmitnul prijmout jako pravdivou. (Rimanum 6:23). Namitnul, ze to neni ferove. Co by bylo prijatelnejsim trestem podle tebe? Tak asi 2 tydny v pekle. Tzv. svatost pokani zpusobuje zmatenost katoliku v tom smyslu, ze nechapou vyznam Kristova utrpeni na krizi. Byvaly papez Jan Pavel II. prohlasil, ze my vsichni se podilime na spase skrze nase utrpeni. Pochopitelne, ze takova a podobna prohlaseni hlavou teto cirkve, privadi prumerneho katolika do rozpaku a zaroven degraduje vyznam Kristova utrpeni.
(Prelozeno z Anglictiny)
Třebaže se mnoho katoliků obává svych hrichu,
jenom hrstka z nich chape zavaznost teto zalezitosti.
Podivejme se na tri praktiky rimsko-katolickeho vyznani,
tykajici se hrichu a jak si ho v souvislosti zavaznosti vysvetlit.
1. Svatost ocisteni od hrichu.
Tzv. Svatost krtu je jednim z prikladu, jak toto vyznani
zkresluje zavaznost hrichu. Ve vetsine pripadu je krest
aplikovan na novorozence a na dvoji efekt podle uceni teto cirkve. Krest ocistuje od dedicneho hrichu a zaroven vleva posvecujici milosrdenstvi do lidske duse.
Toto milosrdenstvi pry ustanovuje cloveka svatym a tedy prijatelnym pro Boha. Katolicke vyznani uci, ze skrze svatost krestni je clovek uveden do stavu milosrdenstvi, znovuzrozen
a tedy je pred Bohem bez hrichu a viny, coz mu zarucuje clenstvi v telu Kristove.
Bohuzel ani jedno z uvedenych uceni se nezaklada ne uceni Bible svate! Pismo nas uci, ze se jedinec stane prijatelnym pred Bohem skrze pokani a viru v Pana Jezise Krista.
“Konečně přišel čas a přiblížilo se Boží království. Přestaňte myslet jen na pozemské věci, změňte svůj život a uvěřte tomu, co vám Bůh vzkazuje!” Marek 1:15
“Jestliže tedy Krista vyznáváš jako Pána a opravdu věříš, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, jsi zachráněn. Kdo věří, ten je před Bohem spravedlivý, a jako takový, hlásí-li se k tomu veřejně, je u něho v milosti.” Rimanum 10:9-10
K tomuto kroku je jednotlivec veden (skrze Ducha svateho) a musi tak ucinit sam o sobe.
“Těm však, kteří ho přece přijali a uvěřili v něho, otevřel přístup do Boží rodiny. Nestali se jejími členy rodem ani lidským úsilím, ale Božím působením.” Jan 1:12-13
Nasledujici krest je pouze verejnym projevem obdrzeni spasy a vykazem zavazku nasledovat Krista Pana. Rimsko-katolicke vyznani vsak uci, ze krest je duvodem naseho duchovniho znovuzrozeni. Rodice maji za povinnost se rozhodnout pro jejich deti. Rodice privedou sva nemluvnata do teto cirkve, kde jsou knezem pokrteny a vyrustaji tak ve falesnem presvedceni, ze jsou na caste do nebe. Prumerny katolik nema ani poneti o tom, ze je hrisny a ze se musi znovu narodit skrze Ducha svateho, aby se tak dostal do nebe.
Nikodemus byl vystaven stejnemu dilemma pred Panem Jezisem. (Jan 3:1-21). Pro katolika nema znovuzrozeni zadny smysl, nebot maji za to, ze se tak jiz davno stalo pri jejich krtu.
2. Omluva hrichu
Druhy zpusob, ktery odvadi katoliky od podstaty hrichu je tzv. trideni hrichu podle stupne zavaznosti. Jsou tu dva zakladni kategorie hrichu, lehky hrich a tezky (smrtelny) hrich.Vetsina hrichu je pry lehkym ve sve podstate, a tedy odpustitelne Bohem. Jejich hlavnim dopadem na hrisnika je docasne oslabeni duchovni vitality a prechodni utrpeni. Ackoliv lehke hrichy nemaji zadny dopad na jedince v jeho prijeti do nebe. Naopak tezky hrich pry zabije zivot Ducha svateho v jedinci a odejme tzv. milost posvecujici z jeho duse. Katolici se musi vyzpovidat pred knezem, aby mu byl odpusten tzv. tezky hrich.
Tezky hrich je definovan cirkvi tak, ze musi splnit tri zakladni predpoklady. Za prve musi byt smrtelny, tezky, velky. A druhe hrisnik si musi byt vedom, ze se dopusti smrtelneho hrichu. Za treti, hrisnik se svevolne rozhodl porusit Bozi zakon s vedomim toho, ze mu Buh umoznil vyvarovat se tomuto hrichu.
V praxi je tento vyklad hrichu pouhou vymluvou. Jako priklad tzv. lehkeho hrichu je vasen. Pokud se dva hluboce milujici dopisti sexualniho styku, pak je tento akt povazovan za lehky hrich I kdyby trval cely zivot. Podobne je omlouvana opilost, jako vychodisko z deprese, ci slabost cloveka. Podle uceni cirkve ani jeden z uvedenych pripadu nevede k pochybnosti, zda-li jsou dotycni spaseni, ci ne. Pismo vsak uci pravy opak. Rika, ze vsichni zhresili a ze odplata za hrich je smrt.
“Hřích dává svou odplatu - smrt; Bůh dává jako projev své milosti věčný život. Získáváme ho prostřednictvím našeho Pána, Ježíše Krista.” Římanům 6:23
Pismo take varuje smilniky a opilce, aby se nedali zmast sami sebou, nebot vsichni ti, kdoz praktikuji takove hrichy nemohou zdedit kralovstvi nebeske. (Prislovi 28:13, 1. Korintskym 6:9-10; 1. Jan 2:3-4; 3:4-10).
Pri konfrontaci katoliku v oblasti vykladu hrichu a jak je popsan v Bibli svate, maji za to, ze je uceni Pisma prehnane a ze je prilis vazne. Podle vypovědi jedne katolicky byla jeji konfrontace vykladu hrichu podle Pisma primo sokujici. Vyrustala cely zivot v katolickem vyznani a pravidelně navstěvovala nedělni mši. Za par let teto duchovni letargie se rozhodla navstivit prozmenu evangelicky kostel. Ke svemu udivu se mistni pastor zabyval ve svem kazani popisem sve vlastni matky, coby svetice, plne lasky, starostlivosti a obetavosti. Dle slov jejiho syna mu byla matka vsim, co je mu nejvzacnejsi. Cele shromazdeni vericich nabyvalo euforie, kdyz z cista jasna kazatel prohlasil: “Ale ma matka se do nebe nedostane!” Dotycna nemohla uverit tomu, co prave slysela. V podstate vyslechla popis svate, a v zapeti se ji dostalo studene sprchy, nebot kazatel prohlasil, ze matka nikdy osobne neprijala Pana Jezise Krista sa sveho Spasitele. Dale, ze bez ohledu jak bajecnym clovekem se jeden stane, nemuze se dostat do nebe bez viry v naseho Pana. Jak se zdalo, tak toto sokujici prohlaseni, nemelo zadny dopad na shromazdeni vericich s vyjimkou ji samotne.
Jak pozdeji objasnila, tak si s postupem casu vytvorila vlastni filozoficky nazor: “Pokud clovek zije pokojnym zivotem a naplni jej laskou a starostlivosti o druhe - v podstate dobry clovek – tak se kvalifikuje do nebe po sve smrti, pokud nebe vubec existuje. V kostce toto uceni je odrazem uceni katolicke cirkve, jez uznava dobre skutky, coby vstupenka do nebe.
3. Zjednoduseni trestu za hrichy.
Dalsim klamnym ucenim teto cirkve je ta skutecnost, ze se hrisnik muze vykoupit ze svych hrichu. Hrisnik musi zaplatit za sve hrichy bud na zemi, anebo po sve smrti v tzv. ocistci. Ve svem pozemskem zivote se muze katolik zbavit svych hrichu skrze tzv. skutky pokani, jak je napr. dodrzeni pustu, modlitby, obet sveho utrpeni, dar penez kostelu ci chudym, apod. Hrisnik si huze vybrat, jake pokani chce vykonat, ci mu je udeleno knezem behem zpovedi. Bez ohledu na to, vysledek je stejny. Katolici maji za to, ze hrich neni nic vazneho, kdyz staci par modliteb za ucelem pokani.
Kdyz jsem povedel svemu priteli o tom, ze mzdou hrichu je smrt, tak tuto skutecnost odmitnul prijmout jako pravdivou. (Rimanum 6:23). Namitnul, ze to neni ferove. Co by bylo prijatelnejsim trestem podle tebe? Tak asi 2 tydny v pekle. Tzv. svatost pokani zpusobuje zmatenost katoliku v tom smyslu, ze nechapou vyznam Kristova utrpeni na krizi. Byvaly papez Jan Pavel II. prohlasil, ze my vsichni se podilime na spase skrze nase utrpeni. Pochopitelne, ze takova a podobna prohlaseni hlavou teto cirkve, privadi prumerneho katolika do rozpaku a zaroven degraduje vyznam Kristova utrpeni.
(Prelozeno z Anglictiny)
Co clovek zaseje, to take sklidi.
PEKLO
"Potom rekne tem na levici:
" Jdete ode mne, prokleti, do vecneho ohne, pripraveneho dablu a jeho andelum !"
Matous 25:41
Uz delsi dobu jsem planoval napsat traktat o pekle.
Vlastne, kdyz jsem vydal traktat o nebi v roce 1971, myslel jsem ze hned napisi traktat o pekle. Neucinil jsem tak z nekolika duvodu. Prvni duvod je, ze toto tema je velice tezke a sporne. Nedostatek casu byl druhym hlavni duvod, proc jsem traktat o pekle drive nevydal. Nyni, po uprimne modlitbe se citim vedem Duchem svatym, abych ho napsal. Priznavam se, ze ho pisi s bazni a chvejici rukou. Pisi ho vsak s touhou a pokornou modlitbou, ze bude ctenare informovat a varovat, aby se do tohoto strasneho mista nedostali. Rozhodne ho nepisi proto, abych ctanare strasil hruzou pekla. Moderni clovek se prece strasidel neboji. Jsem vsak presvedcen, ze i dnesni clovek se da poucit, vest a napomenout spravnym bibilickym traktatem. Sbor, ktery hledal noveho kazatele, si pazval dva kandidaty. Shodou okolnosti oba kazali o pekle - nejdrive jeden a za tyden druhy. Zvolili si nasledujici text Kralicke Bible: "Obraceni budte bezboznici do pekla, vsichni narodove, kteriz se zapominaji nad Bohem." (Zalm 9:18). Prvni kazatel byl mlady a nadany recnikem. Ten horlive a graficky popsal hruzy pekla. Ruznymi obrazy a ilustracemi poukazal na to, kdo v pekle bude, jak to tam bude vypadat a varoval posluchace od tohoto mista utrpeni. Druhy recnik byl starsi a zkusenejsi. S chvejicim hlasem a se slzami v ocich poukazoval na Bozi lasku. Zduraznoval, ze Pan Jezis prisel na tento svet a podstoupil potupnou smrt ne Golgotskem krizi prave proto, aby nas zachranil od obsouzeni do pekla. Sbor si za sveho pastyre a vudce povolal kazatele starshiho. Podobnym zpusobem, drazi ctenari, pisi tento traktat; s chvejici rukou, s modlitbou a touhou v srdci, aby pomohl mnohym najit zachranu od nepopsatelneho a vecneho utrpeni v pekle. Neverici muz rekl svemu vericimu sousedovi, ze neveri tomu, ze laskavy Buh by dovolil svym tvorum na veky trpet v pekle. Jenze jak jsme uz videli v nasem textu, peklo je pripravene misto pro dabla a jeho nasledovniky. (Matous 25:41). Tak, jako nebe je pripraveno pro verici (Jan 14:1-3), je peklo pripraveno pro neverici. Apostol Jan s pomoci Ducha svateho rekl, ze "zbabelci, neverni, necisti a vsichni lhari najdou svuj udel v jezere, kde hori ohen a sira." (Zjeveni 21:8). Pan Buh si "nepreje, aby nekdo zahynul, ale chce, aby vsichni dospeli k pokani." (2. List Petruv 3:9). Apostol Jan toto ucenu potvrzuje, kydz rika: "Vzdyt' Buh neposlal sveho Syna na svet, aby svet soudil, ale aby skrze nej byl svet spasen. Kdo v neho (v Krista) veri, neni souzen. Kdo neveri, jiz je obsouzen, nebot neuveril be jmeno jednorozeneho Syna Boziho." (Jan 3:17-18). Jinde cteme, ze "Nyni vsak neni zadneho obsouzeni pro ty, kteri jsou v Kristu Jezisi." (Rimanum 8:1) Skrze proroka Ezechiele Pan Buh vola a varuje: "Jakoze jsem ziv, je vyrok Panovnika Hospodina, nechci, aby svevolnik (bezboznik) zermel, ale aby se odvratil od sve cesty a byl ziv.." (Ezechiel 33:11). Proto musime uznat, drazi ctenari, ze toto je lidska pycha a nevera, ktera lidi obsuzuje od pekla. Neverec se posmival vericimu krestanovi, s kterym pracoval. Rekl: "Vasku, povez mi tedy, kde je to peklo?" Na to mu verici spolupracovnik pokorne odpovedel: "Honzo, peklo je na konci bezbozneho zivota!" A toto je svata pravda. Pan Buh pro verici pripravil i roucho spraveclnosti, aby je zachranil od tohoto strasneho mista, kde podle slov Pana Jezise, "bude plac a skripneni zubu." (Lukas 13:28). Z podobenstvi o svatebni hostine vidime, ze ti, kteri nebudou obleceni ve svatebni sat Kristovy spraveclnosti, budou uvrzeni do mista place a utrpeni. (Matous 22:11-14).
1. Peklo je skutecne misto. Peklo neni vymyslene misto teology, knezi a farari. Pan Jezis se nekolikrat zminuje o tomto skutecnem miste, kde bude nepopsatelne utrpeni, plac a skripneni zubu. Cteme: "..budou uvrzeni ven do tmy, tam bude plac a skripneni zubu." (Mat.8:12). O lhostejnem clovekovi, ktery si vzal svatebni roucho, Pan rika: "Priteli, jak ses sem dostal, kdyz nejsi oblecen na svatbu?....Svazte mu ruce i nohy a uvrzte ho ven do temnoty, tam bude plac a skripeni zubu." (Matous 22:12-13). Toto dokazuji, ze do pekla se dostanou i tak zvani "slusni a dobri lide", kteri dar Boziho spaseni neprijali. Prave takove lidi Pan Buh varuje slovy: "Jak bychom mohli uniknout my, pohrdneme-li tak slavnym spasenim?" (Zidum 2:3).
2. Dnes nektera nabozenstvi uci, ze mluveni o pekle je nebiblicke a nepotrebne. Pry to odporuje Bozim vlastnostem. Tvrdi, ze Buh je plny lasky a milosrdenstvi, a proto nedovoli, aby nekdo byl na veky odsouzen do utrpeni v pekle. Nekteri uci, ze peklo pouze znamena hrob. Tito vykladaci Bible rikaji, ze uceni o pekle je nespravne a neprospesne. Ja se vsak nechci odvolavat na nazor ruznych ucitelu, filozofu a vykladacu Bible. Odvolavam se pouze na Pismo svate. Proto zde musim poukazat na pravdu, ze ten Pan Buh, ktery je laskavya plny milosrdenstvi, je take svaty a spravedlivy. Svaty Buh, ktery miluje hrisniky, take nenavidi hrich. (Jeremias 44:4). Pan Jezis prece prisel na svet, aby lidstvo vykoupil a zachranil od strasneho utrpeni v pekle. Cteme v Bibli, ze "Buh neposlal Syna sveho na svet, aby svet soudil, ale aby skrze Nej byl svet spasen." Kdo v Nej (Jezise) veri, neni souzen. Kdo neveri, jiz je odsouzen, nebot` neuveril ve jmeno jednorozeneho Syna Boziho." (Jan 3:17-18).
3. Lide maji dokonce o pekle ruzne vtipy. Napriklad, kdyz jim je horko, reknou: "Je horko jako v pekle." V dobe valky, kdyz padaly bomby, strilelo se a vsechno kolem horelo, nekteri rekli, ze videli peklo. Nekteri si peklo zlehcuji tim, ze reknou: "Ted` je moderni doba. V pekle uz nebudeme muset hazet uhli do pece." Jini rikaji, ze se pekla neboji, protoze tam bude automaticke chlazeni. Osobne jsem slysel poznamku jednoho americkeho herce, ktery na televiznim programu se smichem prohlasil: "Zmenil jsem posledni vuli. Chci, aby veskery muj majetek byl venovan na zarizeni chlazeni pekla (klimatizaci). Dalsi se potesuji tim, ze jim v pekle bude veselo, protoze tam bude mnoho jejich kamaradu. Jenze podle svedectvi muze, ktery se dostal do pekla, vidime, ze mu tam veselo nebylo. Pan Jezis rika, ze neverici bohac "...v pekle pozdvihl v mukach oci, uvidel v dali Abrahama a u neho Lazara. Tu zvolal: "Otce Abrahame, smiluj se nade mnou a posli Lazara, at` omoci aspon spicku prstu ve vode a svlazi me rty, nebot` se trapim v tomto plameni." (Lukas 16:23-25). Drazi ctenari, podle techto slov vidime, ze v pekle neni tak dobre ani tak veselo, jak si to mnozi dnes predstavuji.
Pamatujeme, ze tato slova pochazi z ust laskaveho a trpeliveho Pana Jezise.
I. Kde je peklo ?
1. Mluveni o pekle neni pouze sporna otazka. Toto je zapomenuta pravda. Spousta lidi dnes v peklo neveri, protoze kazatele, farari a jini duchovni o pekle nekazi. Oni sami v peklo neveri. Nekteri lide se odvolavaji na to, ze Pan Buh je laskavy a proto nedovoli, aby nekdo z jeho tvorstva na veky trpel v pekle. Dalsi tvrdi, ze je to nelogicke, aby neco bylo na veky v ohni a neshorelo to. Proc by tomu tak nemohlo byt dnes, kdyz se tak stalo pred lety? Mojzis prece videl "jak ker v ohni hori, ale neni jim straven." (2.Mojzisova 3:2). Mojzis se take nad timto zazrakem pozastavil. Prave zde poznal, ze Hospodin je Buh zazraku. Kdyz se tri izraelsti jinosi odmitli klanet Nabuchodonozorove zlate modle, byli v Babylonu hozeni do ohnive pece. I kdyz pec byla sedmkrat vic vytopena, nez se obvykle vytapela, a plamen ohne usmrtil muze, kteri ja tam hodoli. Sadkarovi, Mesakovi a Abednegovi ohen neublizil. (Daniel 3:19-26).
2. Kde ze tedy peklo je? Peklo je tam, kde ho Pan Buh pripravuje pro dabla a jeho andele (Matous 25:41). Nikdo z lidi dnes presne nevi, kde toto misto je. Osobne bych radil vsem ctenarum, aby se nad touto otazkou vubec netrapili. Dnes je dulezitejsi vedet jak se peklu vyhnout, a co mame cinit, abychom se tam nedostali, nez se trapit nad tim, kde peklo je. Rovnez je nutne varovat jine lidi, aby se tomuto mistu hrozneho utrpeni vyhnuli. Vsimneme si slov bohace, kdyz "pozdvihl v mukach oci (Lukas 16:23), jak prosi Abrahama, aby poslal nekoho varovat jeho pet bratru, aby take neprisli do tohoto mista muk." (Lukas 16:28).
II. Jak je v pekle ?
1. Myslim si, ze jsem to uz castecne zodpovedel. Rozhodne z drivejsich radku jsme videli, ze mrtvi v pekle nespi, a ze jim tam veselo nebylo. Dodatecne budu citovat slova Pana Jezise, aby kazdy ctenar videl, ze peklo je misto hrozneho utrpeni. Tak jako krasa nebe je nad lidske pochopeni, protoze "Co lidske oko nevidelo a ucho neslyselo, co ani cloveku na mysl neprislo, pripravil Buh tem, kdo ho miluji", tak ani hruzu pekla neni mozno popsat. Zadna lidska predstava plne nechape Bozi hnev a utrpeni v pekle. Peklo je popsano jako misto ohne, place a skripeni zubu. (ctete Matous 5:22; Matous 18:8 a Marek 9:43-48). Pan Jezis nas jeste varuje pred peklem, kdyz rika: "A nebojte se tech, kdo zabijeji telo, ale dusi zabit nemohou; bojte se toho, ktery muze i dusi i telo zahubit v pekle. (Matous 10:28). V pekle bude tak hrozne, protoze tam nebude nic cisteho, krasneho, spravedliveho a svateho. V pekle nikdo neuslysi povzbuzujici kazani, potesujici pisen ani orodujici modlitbu. Tam bude jenom plac, narek, zklamani, hruza a nepopsatelne utrpeni.
2. V Bibli mame nekolik slov, ktera hovori o pekle: Prvni pochazi z hebrejskeho slova "Seol". ktere znamena podsveti. Ve starozakonne dobe se rozumelo, ze lidi po smrti jdou do tohoto mista. Ti, kteri byli dobri, jdou do raje k otci Abrahamivi, a ti spatni do mista itrpeni. Pan Jezis se zminuje o tom v podobenstvi o bohaci a Lazarovi. (Lukas 16: 19-31).
Druhe slovo prelozeno jako "peklo"je novozakonne "Hades". To znamena totez co starozakonne "Seol".
Na tretim miste mame recke slovo "Tartarus", ktere najdeme v Bibli jen jednou. Apostol Petr rika o Bozim soudu toto: "Vzdyt` Buh neusetril ani andely, kteri zhresili, ale svrhl je do temne propasti podsveti a dal je strezit, aby byli postaveni pred soud." (2.Petruv 2:4). V tomto miste, v temne propasti jako v zalari, padli andele cekaji na Bozi spravedlivy soud a trest.
Ctvrte slovo, ktere popisuje peklo, je " Geenna" a znamena udoli Hinomovo. V Novem zakone ho najdeme jedenactkrat. Toto misto je v jihozapadni casti Jeruzalema, kde se palilo smeti. V Hinomovem udoli byl staly ohen. Pan Jezis poukazal na ohen a hruzu pekla, kdyz rekl: " Tak bude i pri skonani veku; vyjdou andele, oddeli zle od spravedlivych a hodi je do ohnive pece; tam bude plac a skripeni zubu." (Matous 13, 49 - 50).
Posledni zminka o pekle je ve Zjeveni 20, kde cteme, ze naposledy bude Satan i jeho falesny prorok a vsichni ostatni, kteri nebyli zapsani v knize zivota, ti "byli uvrzeni do horiciho jezera." Toto je druha smrt a vecne oddeleni od Boha. ( Zjeveni 20, 7-15)
3. Neni pochyb, ze Pan Buh je milostivy, laskavy a schovivavy. Jenze Jeho trpelivost jednoho dne konci. Doba milosti prestane a prijde den soudu. Tak, jako jednou znicil prvni svet potopou, tak znici tento svet ohnem. (1.Petruv 2, 1-8). Ten, kdo neni znovuzrozeny z Ducha svateho a kdo neni obmyty krvi Beranka Boziho, ten neni v knize zivota. A kazdy, kdo v teto knize zivota neni, bude uvrzen do ohniveho jezera. ( Zjeveni 20, 15).
Proto nezneuzivejte Bozi trpelivosti a lasky. Uznejte svuj hrich a vyznejte ho Panu Jezisi. Buh vas varuje, abyste nezatvrdili sva srdce a nezustali nevericimi.
Rika: "Jestlize dnes uslysite jeho hlas (Bozi hlas), nezatvrzujte sva srdce ve vzdoru." (Zidum 3,15). Jinde vas Buh vola, kdyz rika: "Hle, nyni je cas prihodny, nyni je den spasy!" (2 Kor.6,2)
4. Nyni je nutne poznamenat, ze jako odplata vericich v nebi neni stejna, tak ani trest nevericich v pekle nebude stejny. To vidime z nasledujici ilustrace. Dnes ve stejne veznici je mnoho veznu, ale kazdy z nich ma jiny trest, protoze kazdy tam je za jiny zlocin. Proto pamatujme, ze pri poslednim soudu vsichni lide budou souzeni podle svych cinu. Na vecnosti vsichni lide budou sklizet to, co rozsevali v tomto pozemskem zivote. Tuto skutecnost nam pripomina apostol Pavel, kdyz rika: "Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmivat. Co clovek zaseje, to take sklidi." (Galatskym 6,7) O teto pravde nas jeste informuje apostol Jan, ktery nas varuje ve Zjeveni 20, 12 a 15, kde rika: "Videl jsem mrtve, mocne i proste, jak stoji pred Bozim trunem, a byly otevreny knihy. Jeste jedna kniha byla otevrena, kniha zivota. A mrtvi byli souzeni podle svych cinu zapsanych v tech knihach ... A kdo nebyl zapsan v knize zivota, byl uvrzen do horiciho jezera."
III. Proc takto otevrene hovorim o pekle?
1. Rozhodne ne proto, abych utrpenim a hruzou pekla lidi strasil. Vim, ze moderni inteligentni lide ve straseni neveri. Hlavni duvod tohoto traktatu je, abych lidi informoval a varoval o tomto skutecnem miste nepopsatelneho utrpeni. V Pismu svatem se castokrat opakuje veta: " Kdo ma usi, slys, co Duch pravi." Toto je Bozi varovani pro vsechny lidi, kteri slyset chteji a kteri se pred poslednim soudem a peklem chteji zachranit. Verim, ze Noe take lidi informoval o potope. Varoval je a volal do korabu. Jenze tito lide neslyseli Bozi varovani. Neverili, ze potopa prijde. Proto vsichni zahynuli. (1 Moj. 6 a 7). Apostol Petr potvrzuje pravdivost tohoto soudu, kdyz rika: " (Buh) ani stary svet neusetril, nybrz zachoval jen Noema, kazatele spravedlnosti, spolu se sedmi jinymi, kdyz uvedl potopu na svet bezboznych." (2.Petruv 2,5) Petr nas dale informuje o tom, ze nas svet bude znicen ohnem. Tento Bozi ohen je pro bezbozne lidi. ( 2. Petruv 3,7)
2. Lide neradi slysi varovani a napomenuti. Jenze kdybychom spali v dome, kteri hori a nekdo nas zbudil volanim a varovanim, abychom se probudili, utikali a zachranili se, jiste bychom je neodsuzovali, ze nas burcuji a strasi ohnem! Myslim si, ze bychom za podobne varovani byli vdecni. A prave o to se snazim v teto uvaze. Ne, ja nechci, abyste mne obdivovali, chvalili nebo dekovali. Chci jen, abyste verili Bozimu Slovu a Pana Jezise za sveho osobniho Spasitele prijali a takto se od hruzy pekla zachranili.
Prorok Jeremias narikal nad neverou a neposlusnosti sveho naroda, kdyz rekl: " Ke komu mam mluvit, koho varovat, aby to slysel? Hle jejich usi jsou neobrezane (hluche), nemohou tomu venovat pozornost. Hle, Hospodinovo slovo je jim potupou, nelibi se jim." (Jeremias 6,10)
BIBLE:
Lukas 16:22-28
Lukas 20:47
Matous 3:12
Matous 7:19, 13:40
Matous 18:8, 25:41
Matous 5:22, 18:9
Matous 23:33
Matous 23:14
Matous 13:42, 50
Matous 8:12, 22:13, 25:30
Matous 25:46
Matous 25:30
Marek 3:29
Marek 12:40
Marek 9:47
Marek 9:43, 45
Marek 9:44, 46, 48
Jan 5:29
Juduv 1:6
Juduv 1:7
Juduv 1:13
Lukas 3:17
2 Petr 2:17
Zjeveni 14: 10-11
Izajas 33:14
Izjas 66:22-24
Zalmy 9:17
"Potom rekne tem na levici:
" Jdete ode mne, prokleti, do vecneho ohne, pripraveneho dablu a jeho andelum !"
Matous 25:41
Uz delsi dobu jsem planoval napsat traktat o pekle.
Vlastne, kdyz jsem vydal traktat o nebi v roce 1971, myslel jsem ze hned napisi traktat o pekle. Neucinil jsem tak z nekolika duvodu. Prvni duvod je, ze toto tema je velice tezke a sporne. Nedostatek casu byl druhym hlavni duvod, proc jsem traktat o pekle drive nevydal. Nyni, po uprimne modlitbe se citim vedem Duchem svatym, abych ho napsal. Priznavam se, ze ho pisi s bazni a chvejici rukou. Pisi ho vsak s touhou a pokornou modlitbou, ze bude ctenare informovat a varovat, aby se do tohoto strasneho mista nedostali. Rozhodne ho nepisi proto, abych ctanare strasil hruzou pekla. Moderni clovek se prece strasidel neboji. Jsem vsak presvedcen, ze i dnesni clovek se da poucit, vest a napomenout spravnym bibilickym traktatem. Sbor, ktery hledal noveho kazatele, si pazval dva kandidaty. Shodou okolnosti oba kazali o pekle - nejdrive jeden a za tyden druhy. Zvolili si nasledujici text Kralicke Bible: "Obraceni budte bezboznici do pekla, vsichni narodove, kteriz se zapominaji nad Bohem." (Zalm 9:18). Prvni kazatel byl mlady a nadany recnikem. Ten horlive a graficky popsal hruzy pekla. Ruznymi obrazy a ilustracemi poukazal na to, kdo v pekle bude, jak to tam bude vypadat a varoval posluchace od tohoto mista utrpeni. Druhy recnik byl starsi a zkusenejsi. S chvejicim hlasem a se slzami v ocich poukazoval na Bozi lasku. Zduraznoval, ze Pan Jezis prisel na tento svet a podstoupil potupnou smrt ne Golgotskem krizi prave proto, aby nas zachranil od obsouzeni do pekla. Sbor si za sveho pastyre a vudce povolal kazatele starshiho. Podobnym zpusobem, drazi ctenari, pisi tento traktat; s chvejici rukou, s modlitbou a touhou v srdci, aby pomohl mnohym najit zachranu od nepopsatelneho a vecneho utrpeni v pekle. Neverici muz rekl svemu vericimu sousedovi, ze neveri tomu, ze laskavy Buh by dovolil svym tvorum na veky trpet v pekle. Jenze jak jsme uz videli v nasem textu, peklo je pripravene misto pro dabla a jeho nasledovniky. (Matous 25:41). Tak, jako nebe je pripraveno pro verici (Jan 14:1-3), je peklo pripraveno pro neverici. Apostol Jan s pomoci Ducha svateho rekl, ze "zbabelci, neverni, necisti a vsichni lhari najdou svuj udel v jezere, kde hori ohen a sira." (Zjeveni 21:8). Pan Buh si "nepreje, aby nekdo zahynul, ale chce, aby vsichni dospeli k pokani." (2. List Petruv 3:9). Apostol Jan toto ucenu potvrzuje, kydz rika: "Vzdyt' Buh neposlal sveho Syna na svet, aby svet soudil, ale aby skrze nej byl svet spasen. Kdo v neho (v Krista) veri, neni souzen. Kdo neveri, jiz je obsouzen, nebot neuveril be jmeno jednorozeneho Syna Boziho." (Jan 3:17-18). Jinde cteme, ze "Nyni vsak neni zadneho obsouzeni pro ty, kteri jsou v Kristu Jezisi." (Rimanum 8:1) Skrze proroka Ezechiele Pan Buh vola a varuje: "Jakoze jsem ziv, je vyrok Panovnika Hospodina, nechci, aby svevolnik (bezboznik) zermel, ale aby se odvratil od sve cesty a byl ziv.." (Ezechiel 33:11). Proto musime uznat, drazi ctenari, ze toto je lidska pycha a nevera, ktera lidi obsuzuje od pekla. Neverec se posmival vericimu krestanovi, s kterym pracoval. Rekl: "Vasku, povez mi tedy, kde je to peklo?" Na to mu verici spolupracovnik pokorne odpovedel: "Honzo, peklo je na konci bezbozneho zivota!" A toto je svata pravda. Pan Buh pro verici pripravil i roucho spraveclnosti, aby je zachranil od tohoto strasneho mista, kde podle slov Pana Jezise, "bude plac a skripneni zubu." (Lukas 13:28). Z podobenstvi o svatebni hostine vidime, ze ti, kteri nebudou obleceni ve svatebni sat Kristovy spraveclnosti, budou uvrzeni do mista place a utrpeni. (Matous 22:11-14).
1. Peklo je skutecne misto. Peklo neni vymyslene misto teology, knezi a farari. Pan Jezis se nekolikrat zminuje o tomto skutecnem miste, kde bude nepopsatelne utrpeni, plac a skripneni zubu. Cteme: "..budou uvrzeni ven do tmy, tam bude plac a skripneni zubu." (Mat.8:12). O lhostejnem clovekovi, ktery si vzal svatebni roucho, Pan rika: "Priteli, jak ses sem dostal, kdyz nejsi oblecen na svatbu?....Svazte mu ruce i nohy a uvrzte ho ven do temnoty, tam bude plac a skripeni zubu." (Matous 22:12-13). Toto dokazuji, ze do pekla se dostanou i tak zvani "slusni a dobri lide", kteri dar Boziho spaseni neprijali. Prave takove lidi Pan Buh varuje slovy: "Jak bychom mohli uniknout my, pohrdneme-li tak slavnym spasenim?" (Zidum 2:3).
2. Dnes nektera nabozenstvi uci, ze mluveni o pekle je nebiblicke a nepotrebne. Pry to odporuje Bozim vlastnostem. Tvrdi, ze Buh je plny lasky a milosrdenstvi, a proto nedovoli, aby nekdo byl na veky odsouzen do utrpeni v pekle. Nekteri uci, ze peklo pouze znamena hrob. Tito vykladaci Bible rikaji, ze uceni o pekle je nespravne a neprospesne. Ja se vsak nechci odvolavat na nazor ruznych ucitelu, filozofu a vykladacu Bible. Odvolavam se pouze na Pismo svate. Proto zde musim poukazat na pravdu, ze ten Pan Buh, ktery je laskavya plny milosrdenstvi, je take svaty a spravedlivy. Svaty Buh, ktery miluje hrisniky, take nenavidi hrich. (Jeremias 44:4). Pan Jezis prece prisel na svet, aby lidstvo vykoupil a zachranil od strasneho utrpeni v pekle. Cteme v Bibli, ze "Buh neposlal Syna sveho na svet, aby svet soudil, ale aby skrze Nej byl svet spasen." Kdo v Nej (Jezise) veri, neni souzen. Kdo neveri, jiz je odsouzen, nebot` neuveril ve jmeno jednorozeneho Syna Boziho." (Jan 3:17-18).
3. Lide maji dokonce o pekle ruzne vtipy. Napriklad, kdyz jim je horko, reknou: "Je horko jako v pekle." V dobe valky, kdyz padaly bomby, strilelo se a vsechno kolem horelo, nekteri rekli, ze videli peklo. Nekteri si peklo zlehcuji tim, ze reknou: "Ted` je moderni doba. V pekle uz nebudeme muset hazet uhli do pece." Jini rikaji, ze se pekla neboji, protoze tam bude automaticke chlazeni. Osobne jsem slysel poznamku jednoho americkeho herce, ktery na televiznim programu se smichem prohlasil: "Zmenil jsem posledni vuli. Chci, aby veskery muj majetek byl venovan na zarizeni chlazeni pekla (klimatizaci). Dalsi se potesuji tim, ze jim v pekle bude veselo, protoze tam bude mnoho jejich kamaradu. Jenze podle svedectvi muze, ktery se dostal do pekla, vidime, ze mu tam veselo nebylo. Pan Jezis rika, ze neverici bohac "...v pekle pozdvihl v mukach oci, uvidel v dali Abrahama a u neho Lazara. Tu zvolal: "Otce Abrahame, smiluj se nade mnou a posli Lazara, at` omoci aspon spicku prstu ve vode a svlazi me rty, nebot` se trapim v tomto plameni." (Lukas 16:23-25). Drazi ctenari, podle techto slov vidime, ze v pekle neni tak dobre ani tak veselo, jak si to mnozi dnes predstavuji.
Pamatujeme, ze tato slova pochazi z ust laskaveho a trpeliveho Pana Jezise.
I. Kde je peklo ?
1. Mluveni o pekle neni pouze sporna otazka. Toto je zapomenuta pravda. Spousta lidi dnes v peklo neveri, protoze kazatele, farari a jini duchovni o pekle nekazi. Oni sami v peklo neveri. Nekteri lide se odvolavaji na to, ze Pan Buh je laskavy a proto nedovoli, aby nekdo z jeho tvorstva na veky trpel v pekle. Dalsi tvrdi, ze je to nelogicke, aby neco bylo na veky v ohni a neshorelo to. Proc by tomu tak nemohlo byt dnes, kdyz se tak stalo pred lety? Mojzis prece videl "jak ker v ohni hori, ale neni jim straven." (2.Mojzisova 3:2). Mojzis se take nad timto zazrakem pozastavil. Prave zde poznal, ze Hospodin je Buh zazraku. Kdyz se tri izraelsti jinosi odmitli klanet Nabuchodonozorove zlate modle, byli v Babylonu hozeni do ohnive pece. I kdyz pec byla sedmkrat vic vytopena, nez se obvykle vytapela, a plamen ohne usmrtil muze, kteri ja tam hodoli. Sadkarovi, Mesakovi a Abednegovi ohen neublizil. (Daniel 3:19-26).
2. Kde ze tedy peklo je? Peklo je tam, kde ho Pan Buh pripravuje pro dabla a jeho andele (Matous 25:41). Nikdo z lidi dnes presne nevi, kde toto misto je. Osobne bych radil vsem ctenarum, aby se nad touto otazkou vubec netrapili. Dnes je dulezitejsi vedet jak se peklu vyhnout, a co mame cinit, abychom se tam nedostali, nez se trapit nad tim, kde peklo je. Rovnez je nutne varovat jine lidi, aby se tomuto mistu hrozneho utrpeni vyhnuli. Vsimneme si slov bohace, kdyz "pozdvihl v mukach oci (Lukas 16:23), jak prosi Abrahama, aby poslal nekoho varovat jeho pet bratru, aby take neprisli do tohoto mista muk." (Lukas 16:28).
II. Jak je v pekle ?
1. Myslim si, ze jsem to uz castecne zodpovedel. Rozhodne z drivejsich radku jsme videli, ze mrtvi v pekle nespi, a ze jim tam veselo nebylo. Dodatecne budu citovat slova Pana Jezise, aby kazdy ctenar videl, ze peklo je misto hrozneho utrpeni. Tak jako krasa nebe je nad lidske pochopeni, protoze "Co lidske oko nevidelo a ucho neslyselo, co ani cloveku na mysl neprislo, pripravil Buh tem, kdo ho miluji", tak ani hruzu pekla neni mozno popsat. Zadna lidska predstava plne nechape Bozi hnev a utrpeni v pekle. Peklo je popsano jako misto ohne, place a skripeni zubu. (ctete Matous 5:22; Matous 18:8 a Marek 9:43-48). Pan Jezis nas jeste varuje pred peklem, kdyz rika: "A nebojte se tech, kdo zabijeji telo, ale dusi zabit nemohou; bojte se toho, ktery muze i dusi i telo zahubit v pekle. (Matous 10:28). V pekle bude tak hrozne, protoze tam nebude nic cisteho, krasneho, spravedliveho a svateho. V pekle nikdo neuslysi povzbuzujici kazani, potesujici pisen ani orodujici modlitbu. Tam bude jenom plac, narek, zklamani, hruza a nepopsatelne utrpeni.
2. V Bibli mame nekolik slov, ktera hovori o pekle: Prvni pochazi z hebrejskeho slova "Seol". ktere znamena podsveti. Ve starozakonne dobe se rozumelo, ze lidi po smrti jdou do tohoto mista. Ti, kteri byli dobri, jdou do raje k otci Abrahamivi, a ti spatni do mista itrpeni. Pan Jezis se zminuje o tom v podobenstvi o bohaci a Lazarovi. (Lukas 16: 19-31).
Druhe slovo prelozeno jako "peklo"je novozakonne "Hades". To znamena totez co starozakonne "Seol".
Na tretim miste mame recke slovo "Tartarus", ktere najdeme v Bibli jen jednou. Apostol Petr rika o Bozim soudu toto: "Vzdyt` Buh neusetril ani andely, kteri zhresili, ale svrhl je do temne propasti podsveti a dal je strezit, aby byli postaveni pred soud." (2.Petruv 2:4). V tomto miste, v temne propasti jako v zalari, padli andele cekaji na Bozi spravedlivy soud a trest.
Ctvrte slovo, ktere popisuje peklo, je " Geenna" a znamena udoli Hinomovo. V Novem zakone ho najdeme jedenactkrat. Toto misto je v jihozapadni casti Jeruzalema, kde se palilo smeti. V Hinomovem udoli byl staly ohen. Pan Jezis poukazal na ohen a hruzu pekla, kdyz rekl: " Tak bude i pri skonani veku; vyjdou andele, oddeli zle od spravedlivych a hodi je do ohnive pece; tam bude plac a skripeni zubu." (Matous 13, 49 - 50).
Posledni zminka o pekle je ve Zjeveni 20, kde cteme, ze naposledy bude Satan i jeho falesny prorok a vsichni ostatni, kteri nebyli zapsani v knize zivota, ti "byli uvrzeni do horiciho jezera." Toto je druha smrt a vecne oddeleni od Boha. ( Zjeveni 20, 7-15)
3. Neni pochyb, ze Pan Buh je milostivy, laskavy a schovivavy. Jenze Jeho trpelivost jednoho dne konci. Doba milosti prestane a prijde den soudu. Tak, jako jednou znicil prvni svet potopou, tak znici tento svet ohnem. (1.Petruv 2, 1-8). Ten, kdo neni znovuzrozeny z Ducha svateho a kdo neni obmyty krvi Beranka Boziho, ten neni v knize zivota. A kazdy, kdo v teto knize zivota neni, bude uvrzen do ohniveho jezera. ( Zjeveni 20, 15).
Proto nezneuzivejte Bozi trpelivosti a lasky. Uznejte svuj hrich a vyznejte ho Panu Jezisi. Buh vas varuje, abyste nezatvrdili sva srdce a nezustali nevericimi.
Rika: "Jestlize dnes uslysite jeho hlas (Bozi hlas), nezatvrzujte sva srdce ve vzdoru." (Zidum 3,15). Jinde vas Buh vola, kdyz rika: "Hle, nyni je cas prihodny, nyni je den spasy!" (2 Kor.6,2)
4. Nyni je nutne poznamenat, ze jako odplata vericich v nebi neni stejna, tak ani trest nevericich v pekle nebude stejny. To vidime z nasledujici ilustrace. Dnes ve stejne veznici je mnoho veznu, ale kazdy z nich ma jiny trest, protoze kazdy tam je za jiny zlocin. Proto pamatujme, ze pri poslednim soudu vsichni lide budou souzeni podle svych cinu. Na vecnosti vsichni lide budou sklizet to, co rozsevali v tomto pozemskem zivote. Tuto skutecnost nam pripomina apostol Pavel, kdyz rika: "Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmivat. Co clovek zaseje, to take sklidi." (Galatskym 6,7) O teto pravde nas jeste informuje apostol Jan, ktery nas varuje ve Zjeveni 20, 12 a 15, kde rika: "Videl jsem mrtve, mocne i proste, jak stoji pred Bozim trunem, a byly otevreny knihy. Jeste jedna kniha byla otevrena, kniha zivota. A mrtvi byli souzeni podle svych cinu zapsanych v tech knihach ... A kdo nebyl zapsan v knize zivota, byl uvrzen do horiciho jezera."
III. Proc takto otevrene hovorim o pekle?
1. Rozhodne ne proto, abych utrpenim a hruzou pekla lidi strasil. Vim, ze moderni inteligentni lide ve straseni neveri. Hlavni duvod tohoto traktatu je, abych lidi informoval a varoval o tomto skutecnem miste nepopsatelneho utrpeni. V Pismu svatem se castokrat opakuje veta: " Kdo ma usi, slys, co Duch pravi." Toto je Bozi varovani pro vsechny lidi, kteri slyset chteji a kteri se pred poslednim soudem a peklem chteji zachranit. Verim, ze Noe take lidi informoval o potope. Varoval je a volal do korabu. Jenze tito lide neslyseli Bozi varovani. Neverili, ze potopa prijde. Proto vsichni zahynuli. (1 Moj. 6 a 7). Apostol Petr potvrzuje pravdivost tohoto soudu, kdyz rika: " (Buh) ani stary svet neusetril, nybrz zachoval jen Noema, kazatele spravedlnosti, spolu se sedmi jinymi, kdyz uvedl potopu na svet bezboznych." (2.Petruv 2,5) Petr nas dale informuje o tom, ze nas svet bude znicen ohnem. Tento Bozi ohen je pro bezbozne lidi. ( 2. Petruv 3,7)
2. Lide neradi slysi varovani a napomenuti. Jenze kdybychom spali v dome, kteri hori a nekdo nas zbudil volanim a varovanim, abychom se probudili, utikali a zachranili se, jiste bychom je neodsuzovali, ze nas burcuji a strasi ohnem! Myslim si, ze bychom za podobne varovani byli vdecni. A prave o to se snazim v teto uvaze. Ne, ja nechci, abyste mne obdivovali, chvalili nebo dekovali. Chci jen, abyste verili Bozimu Slovu a Pana Jezise za sveho osobniho Spasitele prijali a takto se od hruzy pekla zachranili.
Prorok Jeremias narikal nad neverou a neposlusnosti sveho naroda, kdyz rekl: " Ke komu mam mluvit, koho varovat, aby to slysel? Hle jejich usi jsou neobrezane (hluche), nemohou tomu venovat pozornost. Hle, Hospodinovo slovo je jim potupou, nelibi se jim." (Jeremias 6,10)
BIBLE:
Lukas 16:22-28
Lukas 20:47
Matous 3:12
Matous 7:19, 13:40
Matous 18:8, 25:41
Matous 5:22, 18:9
Matous 23:33
Matous 23:14
Matous 13:42, 50
Matous 8:12, 22:13, 25:30
Matous 25:46
Matous 25:30
Marek 3:29
Marek 12:40
Marek 9:47
Marek 9:43, 45
Marek 9:44, 46, 48
Jan 5:29
Juduv 1:6
Juduv 1:7
Juduv 1:13
Lukas 3:17
2 Petr 2:17
Zjeveni 14: 10-11
Izajas 33:14
Izjas 66:22-24
Zalmy 9:17
Co by měl každý katolík vědět?
"Posvet je svou pravdou; tvé slovo je pravda." Jan 17:17
"Všechna Boží řeč je protříbená, on je štítem těch, kteří se k němu utíkají. K jeho slovům nic nepřidávej, jinak tě potrestá a budeš shledán lhářem." Přísloví 30:5
+
Dar vecneho zivota nelze koupit a ani jej ziskat jinym zpusobem, nez prijetim zcela zdarma od samotneho Boha !
"Mzdou hrichu je smrt, ale darem Bozi milosti je zivot vecny v Kristu Jezisi, nasem Panu." Rimanum 6:23
"Kdo se vykazuje skutky, nedostava mzdu z milosti, nybrz z povinnosti. Kdo se nevykazuje skutky, ale veri v toho, ktery dava spravedlnost bezboznemu, tomu se jeho vira pocita za spravedlnost." Rimanum 4:4-5
"Kdyz z milosti, tedy ne na zaklade skutku - jinak by milost nebyla milosti." Rimanum 11:6
"...abych ziskal Krista a nalezen byl v nem nikoli s vlastni spravedlnosti, ktera je ze zakona, ale s tou, ktera je z viry v Krista - spravedlnosti z Boha zalozenou na vire." Filipskym 3:9
Nyni vsak je zjevena Bozi spravedlnost bez zakona, dosvedcovana zakonem i proroky, Bozi spravedlnost skrze viru v Jezise krista pro vsecky, kdo veri. Neni totiz rozdilu: vsichni zhresili a jsou daleko od Bozi slavy; jsou ospravedlnovani zadarmo jeho milosti vykoupenim v Kristu Jezisi." Rimanum 3:21-24
Toho, ktery nepoznal hrich (Kristus), kvuli nam ztotoznil s hrichem, abychom v nem dosahli Bozi spravedlnosti." 2.Korintskym 5:21
"Jezis mu rekl: Proc mi rikate dobry? Nikdo neni dobry, jedine Buh." Marek 10:18
Jako necisti jsme byli vsichni, vsechna nase spravedlnost jako poskvrneny sat.Uvadli jsme vsichni jako listi, nase nepravosti nas unasely jako vitr." Izajas 64:6
Spasa cloveka nema nic spolecneho s konanim dobrych skutku, bezohledu na to jak dobre myslene jsou. Ospravedlneni jsme virou v Jezise Krista !
Rimanum 5:1
"Kdyz jsme tedy ospravedlneni z viry, mame pokoj s Bohem skrze naseho Pana Jezise Krista."
Rimanum 3:25-26
"Jeho ustanovil Buh, aby svou vlastni smrti se stal smirnou obeti pro ty, kdo veri.Tak prokazal, ze byl spravedlivy, kdyz jiz drive trpelive promijel hrichy. Svou spravedlnosti prokazal i v nynejsim case, aby bylo zjevne, ze je spravedlivy a ospravedlnuje toho, kdo zije z viry v Jezise."
Galatskym 2:16
"Vime vsak, ze clovek se nestavapravedlivym pred Bohem na zaklade skutku prikazanych zakonem, nybrz virou v Krista Jezise. my jsme uverili v Jezise Krista, abychom dosli spravedlnosti z viry v Krista, a ne ze skutku zakona. Vzdyt` ze skutku zakona, nebude nikdo ospravedlnen !"
Filipskym 3:9..., abych ziskal Krista a nalezen byl v nem nikoli s vlastni spravedlnosti, ktera je ze zakona, ale s tou, ktera je z viry v Krista - spravedlnosti z Boha zalozenou na vire,...
Rimanum 3:21-24Nyni vsak je zjevena Bozi spravedlnost bez zakona, dosvedcovana zakonem i proroky, Bozi spravedlnost skrze viru v Jezise Krista pro vsechny, kdo veri. Neni totiz rozdilu: vsichni zhresili a jsou daleko od Bozi slavy; jsou ospravedlnovani zadarmo jeho milosti vykoupenim v Kristu Jezisi.
2. Korintskym 5:21
Toho, ktery nepoznal hrich, kvuli nam ztotoznil s hrichem, abychom v nem dosahli Bozi spravedlnosti.
Marek 10:18
Jezis mu rekl: " Proc mi rikas dobry? Nikdo neni dobry, jedine Buh."
Izajas 64:6
Jako necisti jsme byli vsichni, vsechna nase spravedlnost jako poskvrneny sat. Uvadli jsme vsichni jako listi, nase nepravosti nas unasely jako vitr.
Ocistec neexistuje, protoze Kristus davno vykoupil vsechny hrichy svoji obeti na krizi ! Je zde pouze nebe a nebo peklo.
Zidum 1:3
"On, odlesk Bozi slavy a vyraz Bozi podstaty, nese vsecko svym mocnym slovem. Kdyz dokonal ocisteni od hrichu,..."
Zidum 9:14
"Cim vice krev Kristova ocisti nase svedomi od mrtvych skutku k sluzbe zivemu Bohu."
Zidum 9 : 27
"Člověk umírá jen jednou, a pak bude postaven před soud."
1. Korintskym 6:9-11
"Coz nevite, ze nespravedlivi nebudou mit ucast v Bozim kralovstvi? Nemylte se: Ani smilnici, ani modlari, ani cizoloznici, ani nemravni, ani zvraceni, ani zlodeji, ani lakomci, opilci, utrhaci, lupici nebudou mit ucast v Bozim kralovstvi.A to jste nekteri byli. Dali jste se vsak obmyt, byli jste posveceni, byli jste ospravedlneni ve jmenu Pana Jezise Krista a Ducha svateho."
1. Korintskym 5 : 8
"Kristus byl zabit za nás! Nechme už tedy toho starého, hříchem prolezlého života a oslavujeme Krista v čistotě, upřímnosti a pravdivosti."
Titovi 3:5-6
"On nas zachranil ne pro spravedlive skutky, ktere my jsme konali, nybrz ze sveho slitovani; zachranil nas obmytim, jimzsme se znovu zrodili k novemu zivotu skrze Ducha svateho.Bohate na nas vylil sveho Ducha skrze Jezise Krista, naseho Spasitele."
1. Jan 1:7
"Jestlize vsak chodime v svetle, jako On je v svetle, mame spolecenstvi mezi sebou a krev Jezise, jeho Syna, nas ocistuje od kazdeho hrichu."
Zidum 1:1-3
"Mnohokrat a mnohymi zpusoby mluvival Buh k otcum usty proroku; v tomto poslednim case k nam promluvil ve svem Synu, jehoz ustanovil dedicem vseho a skrze nehoz stvoril i veky. On, oblesk Bozi slavy a vyraz Bozi podstaty, nese vsecko svym mocnym slovem. Kdyz dokonal ocisteni od hrichu, USEDL po pravici Boziho majestatu na vysostech."
Rimanum 8 : 1
"My, kdo jsme spojeni s Kristem, nemusíme se již obávat žádného odsouzení k smrti. "
Krest neni podminkou k ziskani spasy, protoze by byl jinak Apostol Pavel vyzvan k tomu aby krtil ! Krest je vyrazem poslusnosti prikazani naseho Pana.
1.Korintskym 1:17
"Kristus me totiz neposlal krtit, ale zvestovat evangelium, ovsem ne moudrosti slov, aby Kristuv kriz nepozbyl smyslu."
1.Januv 1:7
"Jestlize vsak chodite v svetle, jako On je v svetle, mame spolecenstvi mezi sebou a krev Jezise, jeho Syna, nas ocistuje od kazdeho hrichu."
Rimanum 1:16-17
"Nestydim se za evangelium: je to moc Bozi ke spaseni pro kazdeho, kdo veri, predne pro Zida, ale take pro Reka. Vzdyt` se v nem zjevuje Bozi spravedlnost, ktera je porijimana virou a vede k vire; stoji prece psano: Spravedlivy z viry bude ziv."
Jezis byl prvorozeny syn panny Marie ,
a pote mela s Josefem dalsi syny a dcery !
Matous 1:24-25
"Kdyz se Josef probudil ze spanku, ucinil, jak mu prikazal andel Hospodinuv, a prijal svou manzelku k sobe. Ale nezili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jmeno Jezis.
Marek 6:3
"Coz to neni ten tesar, syn Mariin a bratr Jakubuv, Josefuv, Juduv a Simonuv?
Zalmy 69:9
"Za ciziho me maji mi bratri, cizincem jsem pro syny sve matky,.."
Jan 7:5
"Ani jeho bratri v nej totiz neverili."
Matous 12:46-50
"Jeste kdyz mluvil k zastupum, hle, jeho matka a bratri stali venku a chteli s nim mluvit. Nekdo mu rekl: Hle, tva matka a tvoji bratri stoji venku a chteji s tebou mluvit."
Galatskym 1:19
Nikoho jineho z apostolu jsem nevidel, jen Jakuba, bratra Pane.
Zalm 69:9
Za cizince me maji mi bratri, cizincem jsem pro syny sve matky,...
JEHOVOVI SVĚDCI A KŘESTANSTVÍ
JEHOVOVI SVĚDCI A KŘESTANSTVÍ
“Jezis mu odpovedel: “Ja jsem ta cesta, pravda a zivot.
Nikdo neprichazi k Otci nez skrze mne.”
(Jan 14,6)
“Jine evangelium ovsem neni; jsou jen nekteri lide,
kteri vas zneklidnuji a chteji evangelium Kristovo obratit v pravy opak.
Ale I kdybychom my nebo sam andel z nebe prisel hlasat jine
evangelium nez to, ktere jsme vam zvestovali, budiz proklet!”
(Galatskym 1, 7-8)
“Prijde-li nekdo k vam a neprinasi toto uceni neprijimejte ho do domu
a nevitejte ho: kdo ho vita, ma ucast na jeho zlych skutcich.”
(2. List Januv 10-11)
Tuto uvahu nepisi proto, abych odsoudil nabozenskou skupinu znamou co Jehovovi svedci, ale pisi proto, abych ctenare informoval o jejich uceni. Verim, ze tento material bude napomocen mnohym vericim k tomu, jak odpovedet Jehovistum.
Doufam vsak, ze poslouzi vericim i k tomu jak maji obhajovat viru v Trojjedineho Boha Otce, Syna a Ducha svateho.
Toto pisi s pokornou prosbou, abych odhalil uceni Jehovovych svedku a porovnal ho s ucenim Bible. V nasledujicich radcich se budu snazit poukazat jen na zakladni uceni Svedku. Kdyby chtel uceni Jehovistu vysvetlil podrobne, musel bych o nich napsat dlouhou knihu. Uvahu pisi po pozornem studio Bible a po rozhovoru s mnohymi Svedky.
Uvodem chci prohlasit, ze osobne obdivuji horlivost a vytrvalost Jehovovych svedku, kterou dokazuji navstevovanim lidi i za neprizniveho pocasi, a i kdyz se casto potkaji s vysmechem a urazkou. Rovnez obdivuji to, ze skoro vsichni Jehoviste dobre znaji Bibli. Nemohu vsak souhlasit s jejich ucenim o Kristu, o Duchu svatem, o pekle, o transfuzi krve a o nepoddanosti statni autorite. Doporucuji proto vsem ctenarum, aby cetli tuto uvahu s uprimnym srdcem, s otevrenou mysli a hlavne s otevrenou Bibli. Budte jako verici v Beroji, kteri byli pristupnejsi nez v Tesalonice: Prijali evangelium s velikou dychtivosti a kazdy den zkoumali v Pismu, zdali je to tak, jak zvestuje Pavel. (Skutky 17,11) proto I vy, drazi ctenari, zkoumejte Slovo Bozi o techto dulezitych vecech. Moji uprimnou modlitbou je, aby tato uvaha vam pomohla videt ten ohromny rozdil, ktery je mezi krestanstvim a ucenim Jehovovych svedku.
Vznik a zasady Jehovovych svedku
Jehoviste rozhodne nejsou ktestane! Tato naboeenska skupina se zrodila ve Spojenych Statech v roce 1870. Jejich zakladatel byl Charles T. Russell. Russel se narodil 16.2.1852 ve state Pennsylvania, v predmesti mesta Pittsburgu. Byl z Kongregacni cirkve. Uz od detstvi, se Russell hrozne bal pekla. V 17 letech prisel k tomu zaveru, ze peklo neni. Pry Biblicke zminky, ktere o pekle hovori, nebyly spravne prelozeny. V jeho prekladu Russell hebrejske slovo podsveti prelozil hrob a recke slovo Gehena (ohen) prelozil jako misto zatraceni a vyhlazeni. Ve 20 letech se stal Russell pastorem a v tom case se zrodili Jehovovi svedci. S pocatku byli znami co Russellite nebo Studenti Bible. Jmeno Jehovovi svedci bylo oficialne prijato az v roce 1931 na zaklade proroka Izaiase 43,10 kde cteme: “Mymi svedky jste vy, je vykon Hospodinuv, a muj sluzebnik, jehoz jsem vyvolal. Tak me poznate a uverite mi a pochopite, ze to jsem ja. Prede mnou nebyl vytvoren Buh a nebude ani po mne.”
Jehoviste veri v moc tisku, proto vydavaji knihy, casopisy a traktaty ve velkem mnozstvi. Nejznamejsi casopis "Strazni vez" (The Watchtower) vychazi od roku 1880. Pokud mi je znamo, Svedci Jehovovi jsou po celem svete. V ruznych zemich jsou pronasledovani. Jenze oni trpi spise proto, ze neuznavaji statni autoritu a ze jsou proti trasfuzi krve, a ne proto, ze slouzi Hospodinu Bohu.
Po smrti C.T. Russella organizacni vedeni prevzal soudce Rutherford . On zavedl jakousi reformaci. Napsal mnoho knih a brozurek, ktere byly prelozeny do vice nez 80 reci. Po smrti Rutherforda, v roce 1942, Jehoviste nemaji lidskeho vudce.
II. Uceni Jehovovych Svedku
Jehoviste s hrdosti prohlasuji, ze veri v celou Bibli, to je ve Stary i Novy Zakon. Jenze jejich uceni je ponejvice podlozeno versi ze Stareho Zakona. Maji svuj preklad Bible ve kterem se nenachazi slovo peklo. Jak jsem uz drive poznamenal, slovo peklo prelozili budto hrob a nebo vyhlazeni (zatraceni).
1. Bozi Trojice.
Jehovovi svedci neuznavaji Svatou Bozi Trojici. Pry je to dabelske uceni,
ktere se do kresanstvi dostalo z pohanstvi. Rikaji, ze kdyz zacneme scitat Boha Otce, a Boha Syna, a Boha Ducha Svatého, budeme mit 3 Bohy.
Uceni o Svate Bozi Trojici take zesmesnuji tim, ze pravi, ze kazda osoba ve Svate Trojici musi byt pouze jedna tretina Boha. Ilustruji to takto: Jedna tretina + jedna tretina + jedna tretina = jedna cela. Osobne uznavam, ze pochopit a vysvetlit otazku Svate Bozi Trojice neni vec jednoducha, ale rozhodne neni tak komplikovana jak to Jehoviste uci. Buh je pouze jeden, ale je zjeven ve trech osobach. Je to Buh Otec, Buh Syn a Buh Duch Svaty. Kazdy z nich je Vsemohouci Buh. To vidime u Matouse 3, 15-17, kdy Jan Krtitel krti Pana Jezise. Sym (Pan Jezis) je krten, Svaty Duch na Nej sestoupi ve forme holubice a Buh Otec promluvil: “Toto je muj milovany Syn, jehoz jsem si vyvolil.” (Matous 3, 17)
Buh je jako cas, pouze jeden, ale mame minulost, pritomnost a budoucnost.
Jsem si vedom, ze tuto tajemnou otazku Svate Bozi Trojice jsem zde plne nevysvetlil, ale doufam, ze snad tyto dve ilustrace ctenari pomohou alespon z casti pochopit svatou Bozi Trojici. Z 5.knihy Mojzisovi 6,4 vidime, ze Buh je jeden. Cteme:” Slys, Izraeli, Hospodin je nas Buh, Hospodin jediny.” Jenze tento Buh se v Pisme svatem zjevuje ve trech rozdilnych osobach. Buh Otec je Vsemohouci Buh. On pravi: “Jsem ktery jsem.” (2.Mojzisova 3,14).
Pan Jezis toto uceni schvaluje, kdyz rika: “Prvni je toto: Slys, Izraeli, Hospodin, Buh nas, jest jediny Pan.” (Marek 12,29) Apostol Pavel to zduraznuje, kdyz pravi: “… ze jest jen jeden Buh.” (1. Korintskym 8,4) Jezis Kristus je take Vsemohouci Buh. O nem cteme: “ Na pocatku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Buh.” (Jan 1, 1). Andel Pane oznamil Josefovi Kristovo Bozstvi takto: “Hle, panna pocne a porodi syna a daji mu jmeno Immanuel, to jest prelozeno, Buh a nami.” (Matous 1,23) A zde mame slova sameho Jezise Krista, kdyz osobne definuje vlastni Bozstvi: “Amen, amen (jiste) pravim vam, drive nez se Abraham narodil, Ja jsem.” (Jan 8, 58). To je totez co rekl Buh Mojzisovi, kdyz mu oznamil svoje jmeno Jahve – Hospodin, “Jsem ktery jsem”. (2. Mojzisova 3, 14). Jinde Kristus pravi: “ Ja a Otec jsme jedno.” (Jan 10, 30). Apostol Tomas Krista po vzkriseni vyzval Panem a Bohem. (Jan 20, 27). Kdyby Kristus nebyl Buh, tuto poctu by nikdy neprijal.
Dokonce demoni a necisti duchove vyznavaji, ze Kristus je Buh, kdyz pred nim padali a volali: “Ty jsi Syn Bozi!” (Marek 3, 11). Co je to do nas, Jezisi Nazaretsky? Prisel jsi nas zahubit? Vim kdo jsi, jsi svaty Bozi.” (Marek 1, 24).
My vime, ze pouze Buh je svaty. Jestlize Jezis Kristus je svaty Syn Bozi, je Buh.
Svaty Duch je rovnez Vsemohouci Buh. Bible hovori o neodpustitelnem hrichu, ktery je prave rouhani proti svatemu Duchu. Toto jsou slova Pana Jezise a ne Jozy Novaka. Jezis rekl: “Proto vam pravim, ze kazdy hrich I rouhani bude lidem odpusteno, ale rouhani proti Duchu svatemu odpusteno nebude. I tomu, kdo by rekl slovo proti Synu cloveka (proti samemu Kristu) bude odpusten; ale kdyby rekl slovo proti Duchu svatemu, tomu nebude odpusteno v tomto veku ani v budoucim.” (Matous 12, 31-32).
O Duchu svatem cteme, ze je nas Primluvce (Jan 14, 26), ze svedci o Kristu (Jan 15, 26), ze nas uci, jak se mame spravne modlit, (Rimanum 8, 27-28), ze vericim zjevuje hluboke a zahadne pravdy Bozi, jake lidske oko nevidelo, ucho neslyselo a co na lidske srdce ani nevstoupilo. (1. Korintskym 2, 10-11).
2. Jezis Kristus.
Jehovovi svedci popiraji Bozstvi Jezise Krista. Podle jejich uceni Jezis je pouze dokonaly clovek,
ktery byl na pocatku stvoren Bohem Otcem. Odvolavaji se hlavne na Kolosenske 1, 15-16, kde cteme:"On (Kristus) je obraz Boha neviditelneho, prvorozeny vseho stvoreni, nebot v nem bylo stvoreno vsechno na nebi i na zemi." Jehoviste popiraji to, ze Kristus je Buh vecny, i kdyz o Nem cteme: "Na pocatku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo (recky Logos) bylo Buh." (Jan 1, 1). Pry nez se Kristus narodil z ciste panny Marie a nez prisel na tuto zem v lidskem tele, byl v nebesich archandelem Michaelem. Na zemi zil dokonaly zivot, ale zil poze jako clovek. Po svem ukrizovani Jezis byl vzkrisen pouze duchovne a ne telesne.
Nyni se tazeme: kde vzal Pan Jezis telo ve kterem se zjevil Tomasovi po zmrtvychvstani, kdyby byl vzkrisen pouze duchovne. Apostol Jan pravi: „Potom (Jezis) rekl Tomasovi: „Poloz svuj prst sem, pohled na me ruce a vloz svou ruku do rany v mem boku. Nepochybuj a ver!“ (Jan 20, 27).
My vime, ze Pan Jezis se zjevil ve skutecnem tele, protoze vyzval sve ucedniky k tomu, aby se ho dotykali a presvedcili se o tom, ze je to skutecne On. Rekl: „duch prece nema maso a kosti jako to vidite na mne.“ (Lukas 24, 39). Vidime dale, ze vzkriseny Jezis jedl rybu. Zeptal se ucedniku: „Mate tu neco k jidlu? Podali mu kus pecene ryby. Vzal si a pojedl pred nimi.“ (Lukas 24, 41-43). Tyto verse to dokazuji, ze Jezis vstal z mrtvych telesne a ne jen duchovne.
O Jezisove Bozstvi cteme na nekolika mistech v Bibli. Uz jsme videli, ze On je Vecne Slovo a to Slovo je Buh. (Jan 1, 1). On sam rekl, ze je vecny a nekonecny Buh, kdyz prohlasil, ze „drive nez se Abraham narodil, ja jsem.“ (Jan 8, 58). Toto slovo Jsem zde znamena Hospodin, hebrejsky – Jahve, jak cteme v 2. Mojzisove 3, 14). Jinde Jezis prohlasil svoje Bozstvi tim, kdyz rekl, ze „Ja a Otec jsme jedno, (Jan 10, 30) a ze „Otec je ve mne a ja v Otci.“ (Jan 10, 38).
Jehovovi svedci neuznavaji Vanoce proto, ze nevime presny den Kristova narozeni. Hlavni duvod proc Vanoce neslavi je, ze tento zvyk prisel z pohanstvi, kdy se v te dobe slavil slunovrat.
3. Duch Svaty.
Podle uceni Jehovovych svedku, Duch Svaty je neosobni moc Bozi, kterou Hospodin vede sve ucedniky na zemi, aby plnili jeho vuli. Podle uceni Bible vsak vidime, ze Svaty Duch je osoba, protoze hovori, uci, vede, osvecuje, obvinuje z hrichu a vzdycky Krista oslavuje. Apostol Pavel nas upozornuje na to, ze Svaty Duch muze byt zarmoucen. (Efeskym 4, 30). Nas nyni hlavne zajima to, co o Svatem Duchu rika Pan Jezis. Pred svym ukrizovanim rekl: “Ale Primluvce, Duch svaty, ktereho posle Otec ve jmenu mem, ten vas nauci vsemu a pripomene vam vsecko, co jsem vam rekl.” (Jan 14, 26). “Az prijde Primluvce, ktereho vam poslu od Otce, Duch pravdy, jenz od Otce vychazi, ten o mne vyda svedectvi.” (Jan 15, 26). Budme uprimni sami k sobe, drazi ctenari, a uvazujme, zda muze neosobni moc nekoho ucit, vest a konat jine veci, ktere Svaty Duch kona? Jiste ze ne! Je dobre si pozorne precist Evangelium sv. Jana 16, 7-14, kde vidime, ze svaty Duch je osoba, ktera se primlouva, ukazuje, oznamuje, z hrichu obvinuje a Krista oslavuje. Tyto vlastnosti patri pouze zive osobe a ne nejake neosobni moci. Bez sv. Ducha neni mozne prozit znovuzrozeni, rozumet Bibli, ani mit uprimnou touhu Bohu slouzit. Toto uz vedel prorok Zacharias, kdyz rekl: “Ne moci ani silou (rozumi se moci cloveka) nybrz mym duchem, pravi Hospodin zastupu (Jahve).” (Zach. 4. 6).
4. Satan
Jehoviste uci, ze Satan je neposlusny Syn Bozi, ktery padl, protoze chtel byt rovny Bohu.
Pri poslednim soudu Satan ma byt znicen a zahlazen, a jako ostatni neverici, nema vic existovat. V Bibli vsak cteme neco jineho. “… svudce dabel byl uvrzen do jezera, kde hori sira a kde je jiz dravaSelma
5. Peklo
Jehovovi svedci neveri v peklo. Jejich zakladatel C. T. Russell to zduraznil tim, ze uceni o pekle je nebiblicke a ze utrpeni v pekle odporuje Bozim vlastnostem. Buh, ktery je laska a plny milosrdenstvi, nemuze prece nikoho odsoudit na veky do pekla. Navic, Jehoviste uci, ze utrpeni v pekle je nespravedlive a nepotrebne. Slovo peklo prekladaji “hrob” a “vyhlazeni”.
Nezli se podivame na nekolik biblickych versu, ktere hovori o vecnem utrpeni v pekle, chci zde poznamenat, ze svedci Jehovovi veri v odmenu spravedlivych a pracovitych Svedku a tesi se na to, ze jednoho dne budou kralovat na obnovene zemi, kde nebudou valky ani utrpeni. Oni veri. Ze 144,000 vyvolenych Svedku (ale pouze 144,000) bude kralovat a Kristem v nebi. Ti ostatni budou na obnovene zemi. Je vsak divne , ze prave tito lide, kteri neveri v peklo a ve spravedlive odsouzeni dabla a vsech nevericich, veri v nebe, v raj na zemi, a odmenu spravedlivych Svedku. Sama spravedlnost se dovolava toho, aby neposlusni hrisnici, kteri zavrhli dar zivota v Kristu Jezisi a kteri dobrovolne poslapali krev Beranka Boziho, byli spravedlive potrestani.
Jenze ja se nyni neodvolavam na spravedlnost ani na logiku, ale na uceni Boziho Slova. Pan Jezis prisel na tento svet, aby nas vykoupil od vecneho zahynuti a utrpeni v pekle. „Buh neposlal sveho Syna na svet, aby svet soudil, ale aby skrze nej byl svet spasen. Kdo v neho veri, neni souzen. Kdo neveri, jiz je odsouzen, nebot neuveril ve jmeno jednorozeneho Syna Boziho.“ (Jan 3, 17-18). Pan Jezis hovoril o pekle a varoval lidi, aby se nedostali do tohoto mista utrpeni. Rekl, ze peklo je pripraveno pro dabla a jeho andely. Potom rekne tem na levici: „Jdete ode mne, prokleti, do vecneho ohne, pripraveneho dablu a jeho andelum!“ (Matous 25, 41) Jinde nas Pan Jezis upozornuje a varuje temito slovy: „A nebojte se tech, kdo zabijeji telo, ale dusi zabit nemohou; bojte se toho, ktery muze i dusi i telo zabit v pekle.“ (Matous 10, 28).
O lhostejnych a nevericich lidech cteme: „A pujdou do vecnych muk, ale spravedlivi do vecneho zivota.“ (Matous 25, 46). Jinde cteme, ze peklo je skutecne misto, kde je ohen a utrpeni, a kde „bude plac a skripeni zubu.“ (Matous 8, 12:13, 42 a 22, 13). Podle Zjeveni 20, 15 a 21, 8 vidime, ze ten, kdo neni zapsan do knihy zivota, ten bude uvrzen do horiciho jezera, cili do ohne v pekle.
Podle uceni Jehovovych svedku, peklo je jen obycejny hrob, kde mrtvi spi v ocekavani vzkriseni. To ze mrtvi spi a nic nevi, oduvodnuji versem z knihy Kazatel 9, 5 kde cteme: „Zivi totiz vedi, ze zemrou, mrtvi nevedi zhola nic a neceka je zadna odmena, jejich pamatka je zapomenuta.“ Jenze ja jsem poukazal na jine Biblicke verse, ve kterych vidime, ze v pekle je ohen a utrpeni.
Vlastne slovo „Gehena“ ve svatem Pisme prelozeno „peklo“ znamena udoli Hinomovo, kde Izraelci obetovali sve deti ohyzdne modle Molochovi. Prorok Jeremias o tom pise: „Baalovi vybudovali posvatna navrsi, ktera jsou v Udoli syna Hinomova, a provadeli sve syny a dcery ohnem Molochovi.“ (Jer. 32, 35). Toto udoli je v jihozapadni casti Jeruzalema, kde se palil odpad. V dobe Pana Jezise toto ohnive udoli bylo symbolem strasneho utrpeni. Viz Matous 10, 28 a 25, 41). O tom, ze mrtvi v pekle nespi, ze tam je ohen a utrpeni hlavne cteme u Lukase 16, 19-31 v podobenstvi o bohaci a Lazarovi. Jehovovi svedci pravi, ze toto je pouze podobenstvi na kterem nemuzeme zakladat svoje uceni. Jenze my nesmime zapominat na to, ze Pan Jezis vzdycky uzival ilustrace, ktere vysvetlovaly jen skutecne pravdy. Napriklad Jezis hovori o pastyri, protoze v Izraeli bylo mnoho pastyru. Hovoril o vinici, protoze po cele Palestine meli mnoho vinic. Zde vypravi o utrpeni nedbaleho muze, aby posluchace varoval od utrpeni v pekle. Podle Pana Jezise, tento dotycny muz nespal v hrobe, ale trpel v ohni. On videl, pamatoval, citil, hovoril, slysel a o smilovani prosil, protoze se „trapil v tomto plameni.“ (Lukas 16, 24). Jehoviste zamitaji toto uceni Pana Jezise, ne proto, ze to je jen podobenstvi, ale proto, ze zjevuje pravdivost pekla.
Jehovovi svedci uci, ze po vzkriseni Buh da vsem lidem novou prilezitost, aby se stali Jehovovymi svedky. Kdo tuto nabidku odmitne, ten bude uplne znicen a vyhlazen a nebude vubec existovat. Zde jen chci opakovat to, aby kazdy ctenar si znovu pozorne precetl uvedene casti svateho Pisma, ktere poukazuji na pravdivost a utrpeni pekla.
Zde chci udelat nekolik poznamek o 144,000 vyvolenych. Jehoviste uci, ze pouze toto malinke stadecko (to je 144,000) bude s Kristem kralovat v nebi. Ostatni Svedkove budou kralovat na obnovene zemi. Svoje uceni oduvodnuji slovy Pana Jezise podle evangelia Lukase 12, 32 kde cteme: „Neboj se, male stadce, nebot vasemu Otci se zalibilo dat vam kralovstvi.“ Jine Biblicke verse, ktere hovori o 144,000 vyvolenych pravi toto: Pak jsem slysel pocet oznacenych: 144,000 oznacenych ze vsech pokoleni izraelskych.“ (Zjeveni 7, 4). „A videl jsem, hle, Beranek stal na hore Sion a s nim sto ctyricet ctyri tisic, tech, kdo maji na cele napsano jmeno jeho i jmeno jeho Otce.“ (Zjeveni 14, 1). Jenze Pismo svate zde hovori o lidech z dvanactero pokoleni izraelskych. To nejsou Svedci Jehovovi, ale lide z naroda izraelskeho. Pokud rozumim svatemu Pismu, vsichni verici jsou obcany nebe. Apostol Pavel pravi: „ Nejste jiz tedy cizinci a pristehovalci, mate pravo Boziho lidu a patrite k Bozi rodine.“ (Efeskym 2, 19). „Tak Bozi Duch dosvedcuje nasemu duchu, ze jsme Bozi deti, (Pozor, ne ze nekdy budeme, ale uz jsme Bozi deti, od te chvile, kdy jsme prijali Krista za sveho Spasitele). A jsme-li deti, tedy i dedicove – dedicove Bozi, spoludedicove Kristovi ...“ (Rimanum 8, 16-17). Tito dedicove Bozi (vsichni, ne jen 144,000) budou s Kristem kralovat v tom krasne pripravenem domove v nebi. Pan Jezis to prislibil vsem vericim, kdyz rekl: „Jdu, abych vam pripravil misto. A odejdu-li, abych vam pripravil misto, opet prijdu a vezmu vas k sobe, abyste i vy byli kde jsem ja.“ (Jan 14, 3). Toto zaslibeni, jako zaslibeni o jistote spaseni z 1.Jan 5,13 nam postaci k tomu, aby se kazdy uprimne verici krestan uz nyni radoval se svym Panem, kdyz kraci po uzke ceste k nebeskemu domovu.
6. Statni vlada
Jehovovi svedci neuznavaji zadnou pozemskou vladu. Odmitaji zpev narodni hymny i vojenskou sluzbu. Hlavne nechteji vzit zbran do rukou. Myslim, ze toto je ten hlavni duvod proc v nekterych zemich jsou Svedci pronasledovani. Zajimave a divne je vsak to, ze tito lide, kteri se odvolavaji na Bibli, nerespektuji uceni svateho Pisma, ktere pravi: „Kazdy at se podrizuje vladni moci, nebot neni moci, lec od Boha, takze ten, kdo se stavi proti vladnouci moci, zpira se Bozimu radu. Kdo se takto vzpira, privolava na sebe soud ... Vladcove jsou v Bozi sluzbe, kdyz se drzi svych ukolu. Davejte kazdemu, co jste povinni: dan, komu dan; clo, komu clo; uctu, komu uctu; cest, komu cest.“ (Rimanum 13, 1-7). Jehovovi svedci se odvolavaji na to, ze „Boha je treba poslouchat, ne lidi.“ (Skutky 5, 29). Ale jak vysvetlime onen predchozi citat svateho Pisma? Autor teto Epistoly nepise „Budte podrizeni jen nektere vladni moci, jen nekdy, a jen v nektere zemi.“ On pise: „Podrizujte se ...“ (Rimanum 13, 1-7).
7. Transfuze krve
Jak je asi vsem ctenarum znamo, Jehovovi svedci odmitaji transfuzi krve na zaklade techto Biblickych versu: „Nebudete jist zadny tuk ani zadnou krev.“ (3. Mojzisova 3, 17). „V krvi je zivot tela. Ja jsem vam ji urcil na oltari k vykonavani smircich obradu za vase zivoty. Je to krev; pro zivot, ktery je v ni, se ziskava smireni. Proto jsem rozkazal Izraelcum: Nikdo z vas nebude jist krev ... „ (3. Mojzisova 17, 11). Podobny vers je v 3.Mojzisove 17, 14). Jehoviste uci, ze prijimani krve pri transfuzi je totez jako kdyz se krev ji. Ale drive uvedene verse zakazuji pouze pozivani krve, a ne transfuzi. Pri Starozakonnich obetech (prectete si traktat „Nebe“ kde popisuji tuto otazku) zvirata byla usmrcena a krev vylita na obetni oltar. Pri transfuzi krve nikdo usmrcen neni. A pokud mi je znamo, mnoho zivotu bylo zachraneno prave proto, ze lide obdrzeli novou krev touto cestou – transfuzi. Osobne neverim tomu, ze drive uvedene citaty svateho Pisma ani vyrok ze Skutku 15, 19-20 a 28-29 by hovorili o transfuzi krve, protoze v te dobe (pokud vim) krevni transfuze lidem jeste ani nebyla znama.
Konecne 3. Mojzisova 3, 17; 7, 24; 17, 11 1 17, 14 jako i Skutky 15, 19-20 a 15, 28-29 zakazuji pozivani krve. Jenze 3. Mojzisova 3, 17 take zakazuje pozivani tuku. Pokud vim, Jehovovi svedci tuk ji. Proc tedy nedodrzuji tuto druhou cast tehoz prikazani, ktere pravi: „Nebudete jist zadny tuk ani zadnou krev.“
8. Jistota spasy
Pres vsechna usili, praci, snahu a verne svedectvi, Jehovovi svedci nemaji jistotu spaseni. To je snad to nejmutnejsi co o techto lidech vime. Z nejakeho zahadneho duvodu Svedci nechteji prijmout tento Bozi dar a tuto milost, aby se uz nyni radovali, kdyz Panu Bohu pokorne a obetave slouzi. Sam Hospodin nam zjevuje tuto pravdu skrze sveho verneho apostola Jana, kdyz rekl: „Toto pisi vam, kteri verite ve jmeno Syna Boziho, abyste vedeli, ze mate vecny zivot.“ (1.Jan 5, 13). Vlastne apostol Jan to zduraznuje, ze jistota spaseni a dar vecneho zivota je pouze skrze Syna Boziho, Jezise Krista. Jan pravi: „A to je to svedectvi: Buh nam dal vecny zivot, a ten zivot je v Jeho Synu. Kdo ma Syna, ma zivot; kdo nema Syna Boziho, nema zivot.“ (1.Jan 5, 11-12). Proto kazdy uprimny verici krestan, to je kazdy, kdo Krista osobne prijal za Boha a Spasitele, ten uz nyni ma zivotvecny a z teto jistoty se raduje. Toto uceni potvrzuje Jan 1, 12 kde cteme: “Tem pak, kteri ho (Krista) prijali a veri v jeho jmeno, (Buh) dal moc stat se Bozimi detmi.“ Jehovovi svedci tuto jistotu spaseni nemaji prave proto, ze Krista za Boha neuznavaji.
Musim jeste upozornit na to, ze Jehovovi svedci jdou za temi lidmi, kteri uz patri do nejakeho sboru, ale kteri neznaji Bibli a kteri maji jen formalni nabozenstvi. Tito lide jsou nejcasteji strzeni ucenim Jehovovych svedku. Kdo vsak zna svate Pismo a Krista si zvolil za vudce a Spasitele, ten se nemusi bat s temito lidmi hovorit.
Jedno prislovi rika, ze slova pohnou, ale skutky tahnou. Svedectvi jednoho kanadskeho Indiana potvrzuje pravdivost techto slov. Tento muz se stal vericim krestanem. Kdyz se ho tazali, co ho presvedcilo o tom, aby prijal Krista za Spasitele a Boha a krestanstvi za svoje nabozenstvi, rekl, ze to bylo pokorne svedectvi jednoho misionare. Pak udelal tuto poznamku: „ Slysel jsem uz monoho belochu jak vypraveji o Bohu a o Kristu. Nekteri byli horlivi recnici. O nabozenstvi a o Bohu filosofovali. Jini zase pouze odsuzovali nase lidi, nas zpusob zivota a nase nabozenstvi. Stale opakovali prikazani: „Neopijejte se!“, „Nekradnete!“, „Nelzete!“. Jenze sami podle toho nezili. Pak k nam prisel novy misionar. Ten pokorne vypravel o lasce Bozi a o milosrdenstvi Pana Jezise. Dukladne nam vysvetloval Pismo svate. Ale to nejhlavnejsi, co mne ke Kristu obratilo, bylo to, ze on tuto Bozi lasku prokazoval svym pokornym, obetavym a vzornym zivotem. On zil podle uceni Pisma svateho, a to mne prave privedlo k memu rozhodnuti pro Krista a pro krestanstvi.
Pamatujme, ze lampa neskace, nekrici ani nefilosofuje, ale pokorne a poslusne sviti tam, kam ji postavime. Dej Pan, aby nase zivoty byly takovym svetlem lidem kolem nas. Toto neni pouze moje rada, ani to neni jenom nase prilezitost. Toto je nase povinnost. Pan Jezis nam prikazuje: „Tak at sviti vase svetlo pred lidmi, aby videli vase dobre skutky a vzdali slavu vasemu Otci v nebesich.“ (Matous 5, 16).
J. N.
29. listopadu 2016
Mestečko Betlehem – miesto kde sa narodil Ježiš Kristus
Mestečko Betlehem – miesto kde sa narodil Ježiš Kristus – láka návštevníkov z celého sveta. A hoci sa narodil pred viac než 2000 rokmi, Jeho posolstvo o Božej láske tu zostáva naveky.
Day of Discovery vám predstaví toto fascinujúce moderné mesto, mesto ktoré je kolískou úžasných vianočných udalostí. Jimmy DeYoung a Bonnie Keenová vás prevedú najdôležitejšími miestami v Betleheme – od Námestia Jasličiek, ktoré leží v srdci mesta, až po Polia pastierov. Sledujte príbeh začínajúci pri kráľovi Herodesovi a pokračujúci až k odhaleniu pravého Mesiáša a Kráľa Židovského, Ježiša Krista. Porozumejte lepšie milosti, ktorú Boh prejavil tomuto svetu tým, že nám daroval Svojho Syna. Pochopte vplyv slov “Emmanuel, Boh s nami” v dnešnom Betleheme.
© Slovenská verzia 2010: Grace Baptist Church, Windsor, Canada
28. listopadu 2016
Dnes se vam narodil Spasitel, Kristus Pan, v meste Davidove." (Lukas 2,10-11)
Narodil se vam Spasitel?
"Neboj se, zvestuji vam velikou radost, ktera bude pro vsechen lid. Dnes se vam narodil Spasitel, Kristus Pan, v meste Davidove." (Lukas 2,10-11)
Timto radostnym chvalozpevem pozdravil andel Pane prestrasene pastyre v Betleme, kdyz jim oznamil narozeni Pana Jezise Krista. Jenze Pan Jezis se nestane automaticky Spasitelem vsech lidi, jen proto, ze se narodil z ciste panny Marie. On se musi za Spasitele prijmout! To nas uci svate Pismo, ktere pravi: "Tem pak, kteri ho (Krista) prijali a veri v jeho jmeno, dal moc stat se Bozimi detmi." (Jan 1,12) Nezli clovek Pana Jezise za Spasitele prijme, musi uznat, ze je hrisnikem, ze se sam nezachrani a ze Kristus je jediny Zachrance. Potom Ho pokorne virou musi pozvat do sveho srdce. "Hle, stojim prede dvermi a tlucu; zaslechne-li kdo muj hlas a otevre mi, vejdu k nemu a budu s nim veceret a on se mnou.: (Zjeveni 3,20). Otevrte dvere sveho srdce a pozveme Krista donvitr. O vanocich se lide ponejvic trapi nad tim jake darky koupi pro sve mile. Mnozi vsak pro shon a ruzne starosti neuvazuji o daru Bozim, ktery mame v Panu Jezisi. Apostol Jan nam pise: "Nebot Buh tak miloval svet, ze dal sveho jedineho Syna, aby kazdy, kdo v Neho veri, nezahynul, ale mel zivot vecny." (Jan 3,16) Pravy vyznam vanoc je oznamen v nasem textu u Lukase 2,10-11. V ten den se narodil davno zaslibeny Spasitel a Mesias jak o tom prorokovali vsichni proroci. Andel Pane to pripomenul Josefovi, kdyz rekl: "To vsechno se stalo, aby se splnilo, co rekl Hospodin usty proroka: Hle, panna pocne a porodi syna a daji mu jmeno Immanuel," to jest prelozeno "Buh s nami." (Matous 1, 22-13) Podivejme se nyni jak zapusobilo narozeni Spasitele na ruzne lidi. Podle Lukase 2,17 vidime, ze pastyri se z Jezisova narozeni radovali a ze tuto zazracnou udalost jinym zvestovali. Oni v Jezisi poznali Dobreho pastyre a Spasitele a jinym svedcili, aby Krista poznali a prijali. Cinme totez! Vypravejme ostatnim o nasem Spasiteli. Vidime dale stareho a zbozneho kneze Simeona, ktery svou radost s Kristova narozeni vyznava temito slovy: "Nyni propustis v pokoji sveho sluzebnika, Pane, podle sveho slova, nebot me oci videly tve spaseni." (Lukas 2,29-30) Simeon uveril, ze Pan Jezis je ten davno zaslibeny Mesias Spasitel. Proto se radoval a jinym o Nem vypravel. Cinme totez. Radovali se i mudrci z dalekeho vychodu, hlavne kdyz uvideli na nebi zvlastni hvezdu, na znameni, ze se narodil zaslibeny "kral zidovsky". (Matous 2,1) Oni prisli z daleke ciziny, aby se poklonili pred timto nove narozenym kralem, a aby Mu obetovali vzacne a drahe dary, zlato, kadidlo a myrhu. (Matous 2,11) Dejme Panu Jezisi ty nejvzacnejsi dary, srdce i sluzbu. Jenze krale Heroda narozeni Krista krale nepotesilo. Cteme u Matouse 2,3, ze "Kdyz to slysel Herodes, znepokojil se a snim cely Jeruzalem." Herodes se nechtel poklonit pred kralem nebes, jako se pred Nim nechteji sklonit pysni a sobecti lide dnes. Na jejich trunu sedi jejich sobecke "Ja". Pro pokorneho Spasitele nemaji misto, jako ho nemel majitel Betlemskeho utulku v den Kristova narozeni. (Luk. 2,7) Pamatujme, ze jmeno JEZIS znamena Spasitel - Zachrance. On, jako Dobry pastyr, prisel hledat a zachranit ztracene ovce. (Lukas 19,10) Andel Pane to oznamil Josefovi takto: "... das mu jmeno Jezis, nebot on vysvobodi svuj lid z jeho hrichu. (Matous 1,21). V jednom meste, pred volbami, byla schuze, na kterou prisli zastupcove vsech politickych stran. Vsichni meli moznost posluchace oslovit. Prvni recnik mluvil za delnickou stranu. Rekl: "Delnictvo tezce pracuje a nis z toho nema. Kapitaliste nas vykoristuji. To se musi zmenit!" Po nem hovoril zamestnavatel, tovarnik, ktery rekl: "Prumysl klesa, obchod vazne, konkurenti nas nici. K tomu vsemu, delnici stale chteji vyssi mzdu. To je neunosne. To se musi zmenit." Pak zacal mluvit rolnik. Ten zduraznoval: "Nejvic trpime my. Stroje jsou predrazene a farmy zadluzene. Kdyz je dobra uroda, ceny jsou nizke a kdyz je neuroda, nemame co prodat ani z ceho zit. To se musi zmenit!" Pak recnili jini a dalsi. Vsichni narikali a zmenu doporucovali. Nakonec povstal jiny recnik, ktery horlive prohlasil: "Vazeni, co se zde doporucuje, je sice dobre, ale je to vsechno malo. My musime jit dal. Ja jsem pro revoluci! Jedine to nas zachrani. Ve shromazdeni nastal zmatek. Jedni volali: "Ano, potrebujeme revoluci!" Jini zase protestovali, ze ne. Dotycny recnik se na posluchace podival, a s velkym durazem prohlasil: "Vazeni, rozumejte mne. Ja jsem pro revoluci a zmenu naseho srdce. My vsichni potrebujeme zmenu. Nechtejme a nezadejme pouze zmenu od jinych lidi. My se musime zmenit ucenim Pana Jazise Krista, abychom byli uprimnejsi, laskavejsi, obetavejsi, spravedlivejsi a vernejsi. Kdyz se zmenime my, pak se zmeni i nase okoli." Apostol Pavel potvrzuje pravdivost tohoto svedectvi, kdyz pravi: "Kdyz se tedy nekdo stal krestanem, je to nove stvoreni. Stare rady pominuly, nove veci nastoupily." (2 Kor. 5,17) To je duvod Bozich Vanoc. Pan Jezis prisel z nebeskych vysen na zem, aby nas vnitrne zmenil, kdyz Duch svaty promeni nase srdce, nasi mysl a nas zivot. Dovolte Mu aby se narodil v nasem srdci a aby byl nasim Spasitelem. Pak prozijeme krasu prvnich Vanoc jako betlemsti pastyri. Sami se z narozeni Krista Spasitele budeme radovat a jinym o Nem budeme zvestovat.
Duvod, dukaz a dulezitost Kristova narozeni z ciste Panny.
" Hle, divka pocne a porodi syna a da mu jmeno Immanuel." Izajas 7:14
Nejvetsi a nejkrasnejsi zazrak, ktery hovori o Bozim prichodu na tuto zem v lidskem tele, je Kristovo narozeni z ciste Panny Marie. Nemame v umyslu v tomto traktatu teologicky ani vedecky vysvetlovat tento zazrak. Jako kazatel Boziho Slova chci jen zduraznit duchovni a prakticky vyznam tohoto predmetu. Pri rozhovoru se samarskou zenou u Jakubovy studne Pan Jezis rekl, ze "Buh je duch."(Jan 4:24). To znamena, ze Boha nelze videt fyzickym okem. K tomu, aby se Buh stal viditelny, potreboval lidske telo. Ze svate Bible se dovidame ze Hospodin se lidem cas od casu zjevoval, aby oznamil svuj plan. Zjevil se Abrahamovi, Mojzisovi, matce Samsona a jinym lidem. Hlavne se Buh zjevoval patriarchum a prorokum. Jenze toto Bozi zjeveni bylo strucne a castokrat nejasne. Pan Jezis prisel v lidskem tele, aby lidem zjevil Bozi svatost, dokonalost, vsemohoucnost a lasku. Epistola k Zidum pravi:"Mnohokrat a mnoha zpusoby mluvil v milosti Buh k nasim predkum skrze sveho Syna."(Zidum 1:1-2).Apostol Janto rekl takto:"Boha nikdo nikdy nevidel. Jednorozeny Syn, ktery spociva na srdci Otcove, ten o nem vypovedel." Originalni zneni tohoto slova znamena, ze Jezis odhalil Bozi slavu i svatost asi tak, jako pri slavnostnim odhaleni mistr odhali svuj zakryty obraz, nebo sochu, a zjevi je lidem kolem. Pan Jezis svym zivotem, ucenim a zazraky takto zjevil Bozi moc, milost i dokonalost. O tom zazraku je mnoho dohadu. Pry jeden neverici muz rekl vericimu priteli:"Ja nejsem krestanem proto, ze nemohu prijmout zazrak Kristova narozeni z ciste Panny. Prece neco podobneho se v lidske historii predtim nestalo." "Ano, ano, mas pravdu," neco takoveho se v lidske historii predtim, ani potom, nestalo, protoze je pouze jeden Jezis - Spasitel ! Apostol Pavel pise Timeteovi, ze "Jezis Kristus prisel na tenti svet, aby zachranil hrisniky."(1 Tim.1:15). To nam dokazuje, ze Jezis existoval v nebesich drive nezli prisel na tuto planetu. Vim, ze mnozi z vas jste se nekolikrat stehovali. Ja jsem se take nekolikrat prestehoval. Pokazde jsem prisel na nove misto proto, ze jsem drive byl a zil nekde jinde - v jinem meste nebo v jine zemi. Kdybych neexistoval a nebydlel na starem miste, tak bych na nove misto prijit nemohl. Jan 1:1 pravi, ze Pan Jezis existoval u Otce od vecnosti. Cteme: "Na pocatku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Buh." Jan 1:14 dodava: "A Slovo se stalo telem a prebyvalo mezi nami. Videli jsme jeho slavu, slavu jakou ma od Otce jednorozeny Syn, plny milosti a pravdy." To nam dokazuje tu pravdu, ze Pan Jezis byl Syn Bozi davno predtim nezli se stal synem Marie. On byl u Otce v nebeske slave od vecnosti. Kdyz prisel na tento svet, vzal na sebe lidske telo, aby lidstvu zjevil Bozi svatost a spravedlnost. Toto potvrzuje i andel Bozi, kdyz ujistuje Josefa o tom, ze narozeni Pana Jezise naplnuje proroctvi proroka Izaiase. Andel rekl:"Josefe, synu Daviduv, neboj se vzit k sobe svou manzelku Marii. Vzdyt co v ni bylo pocato, je z Ducha svateho. Porodi syna a das mu jmeno Jezis; on totiz spasi svuj lid od jeho hrichu. To vsechno se stalo proto, aby se splnilo, co rekl Pan usty proroka:""Hle, panna pocne a porodi syna, a daji mu jmeno Immanuel; to jmeno znamena: Buh s nami."(Matous 1:20-23).Snad nejpodrobnejsi a nejkrasnejsi popis tohoto zazraku slysime z ust Dr. Lukase. Lukas o narozeni Pana Jezise z ciste panny rika toto: " Andel Gabriel byl poslan od Boha do Galilejskeho mesta Nazaret, k panne zasnoubene s muzem jmenem Josef z Davidova rodu, a ta panna se jmenovala Marie. Andel k ni vesel a rekl: " Bud' zdrava, milostiplna! Pan s tebou!" Ona se toho osloveni velmi ulekla a rozvazovala, co ten pozdrav ma znamenat. Andel ji rika: " Neboj se Marie. Dosla jsi milosti u Boha. Pocnes a porodis syna a das mu jmeno Jezis. Bude veliky a bude nazyvan Syn Nejvyssiho ... Marie vsak rekla andelovi: " Jak se to stane? Vzdyt muze nepoznavam. Andel ji povedel: " Duch svaty na tebe sestoupi, moc Nejvyssiho te zastini. Proto take dite, ktere se narodi, bude nazyvano, Syn Bozi." (Lukas 1, 26-35). Uznavam, ze toto je mimoradny zazrak. Ale prece kazdy zazrak je mimoradny a neuveritelny, protoze je proti prirodnim zakonum.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)