Toto vse pro tebe

Toto vse jsem udelal pro tebe - traktat
http://www.fellowshiptractleague.org/czech.html

Christliche Bücher

Die Welt überwinden:

http://shop.evbuho.de/buecher-1/die-welt-uberwinden.html

Dave Hunt/T.A. McMahon

Die Verführung der Christenheit

http://clv-server.de/pdf/255202.pdf

Dave Hunt

Jerusalem - Spielball der Völker

http://clv-server.de/pdf/255250.pdf

Wilhelm Busch

Jezis nas osud - Wilhelm Busch

http://clv.de/Books-in-Foreign-Languages/Slovak/Jesus-our-Destiny-Slovak.html

Die Gefahren des Reiki

Die Gefahren des Reiki:
http://www.lichtarbeit-verführung.de/reiki.html

Znovuzrozeni

Denni tisk, rozhlas, i televize poukazuji na problemy dnesni doby. Stale slysime a cteme o vrazdach, kradezich, o rozvodech a i o tom, jak lide propadaji uzivavi omamnych jedu (drog), a jinym hrichum. Kdyz vidime tuto mravni zkazenost, ptame se, zdali Pan Jezis muze zachranit a spasit i v dnesni dobe? Kdysi kazatele poukazovali nato, ze Kristus dovede zachranit kazdeho cloveka od jakehokoliv hrichu. Dnes tomu pry mnozi neveri. Ja vsak verim, ze Pan Jezis az dodnes je mocnym zachrancem a jedinym Spasitelem. On je nezmenitelny ve sve milosti i moci. On vola kazdeho, kdyz pravi:"Pojd`te ke mne vsichni, kteri pracujete a obtizeni jste, a ja Vam odpocinuti dam." (Matous 11:28). Pan Jezis promeni a ocisti i toho nejvetsiho hrisnika a ucini z neho uprimneho krestana (Izaias 1:18). Verici krestane nejsou na svete proto, aby hledali uspech, slavu a moc, ale aby hledali hynouci duse. Toto jest nejvetsi poslani a povinnost vsech krestanu (Matous 28:19-29,Skutky 1:8). Zijeme v dobe, kdy lekarska veda muze vymenit lidske srdce, oci, a jine telesne organy. Vime i o tom, ze se clovek dostal na mesic. Co vsak je to platne, kdyz na teto zemi se lide jeste nenaucili zit ve svornosti, miru a pokoji. Lidstvo dodnes zije v hruze, strachu, nejistote, a utpeni. Na svete se malo od pradavna zmenilo. Lidstvo stale hleda pomoc a pochopeni, ktere nam nabizi Pan Jezis, protoze on je dokonaly zachrance, Spasitel.
Je nutne take poznamenat, ze moderni technicke vynalezy se stavaji nasim nejvetsim nepritelem, protoze nam otravuji vzduch i vodu. Vedci nas stale upozornuji, ze se blizi zanik veskereho zivota na teto nasi zemi. Proto dnes, jako nikdy predtim potrebujeme Pomocnika, Zachrance a Spasitele ! Jde zde spise o zachranu a spasu lidske duse. Nejdulezitejsi otazkou i v soucasne dobe je:"Co mam cinit, abych byl spasen? - "VER v Pana Jezise Krista a BUDES spasen."(Skutky 16:30:31). Pan Jezis prisel na tento svet, aby "hledal a spasil, coz by zahynulo."(Lukas 19:10).

1. ZNOVUZROZENI
Znovuzrozeni znamena obraceni a spaseni. Clovek jde ve svem mysleni, planovani a jednani urcitym smerem. Po obraceni tentyz clovek jde jinym smerem. Obraceny clovek ma jine plany, zajmy a jiny cil - Viz obraceni Pavla,Skutkove 9.Slysel jsem o obchodnikovi, ktery zacal pyt alkoholicke napoje. Zanedlouho ztratil obchod, rodinu i zdravi. Stal se z neho opilec. Jednoho dne ve velike bezradnosti a zoufalstvi si chtel sahnout na svuj zivot. Sel do parku, kde se planoval zastrelit. Cesta jej vedla kolem kostela, odkud zaznivaly zpevy. Sel dovnitr a tam slysel, ze Jezis Kristus i dnes ma tu moc, aby cloveka zachranil a zbavil kazdeho problemu. Po kazani sel za kazatelem a relk:"Pane kazateli, kdyz tento Vas Kristus ma takovou moc, aby lidi zachranil a promenil, tak at` zachrani i mne, bidneho opilce. At` mne spasi od tohoto zlozvyku! Potom Mu budu verit a potom Mu budu i slouzit a o Jeho moci budu vsem vypravet." Kazatel ho ujistil, ze kdyz dovoli Jezisi Kristu, ze ho jiste zachrani. Po kraticke motlitbe se rozesli. Muz kazatelovi prislibil, ze k Jezisi Kristu bude volat po kazde, kdyz na neho prijde pokuseni, aby pil alkohol. Po nekolika mesicich tentyz muz opet prisel za kazatelem. Tentokrat prisel se svoji manzelkou a detmi. Prisel, aby kazateli oznamil, ze Jezis Kristus je skutecny Spasitel a mocny Zachrance. Jak to vedel? On to prozil. Jezis Kristus jej zachranil i s jeho rodinou. Od te chvile se stal horlivym siritelem Bozi lasky a moci, kterou nasel v Panu Jezisi, Spasiteli.
Jezis Kristus vsak neni jen Spasitelem opilcu a nevestek. On muze zachranit i "slusneho" hrisnika, takoveho cloveka, ktery nic neukradl, ktery nepije a nic zleho nedela, ale ktery nebyl ZNOVUZROZEN.Nikodem byl velice slusny a nabozny clovek, ale Nikodem nebyl znovuzrozen. Proto mu Pan Jezis rekl, ze se musi znovu zrodit. Jsem jist, ze Nikodem tuto radu prijal.Kez ji prijmete i Vy, mili ctenari.

2. PROZITI ZNOVUZROZENIRuzni lide znovuzrozeni prozivaji ruznym zpusobem. U nekterych obraceni stane se v okamzeni, jako z blesku, najednou. Tak to musel prozit apostol Pavel na ceste do Damasku (Skutky 9). Jini znovuzrozeni prozivaji pomalu, po delsi dobe hledani, cekani a proseni. Nekteri lide Pana Boha hledaji jen v nemoci, v utrpeni a nebezpeci, kdezto jini Ho hledaji ve chvilich, kdyz se maji dobre, kdyz se raduji a kdyz se jim vse dari. Nekdo se Bohu odda az tehdy, kdyz ztrati sve zdravi, zemskou slavu, uspech a vliv, kdezto jiny zase Boha hleda ve chvili, kdyz se ma nejlepe.
Neco podobneho jsem prozil ja. Nehledal jsem Pana Boha v Nemecku v tabore, ani ve Francii ve vezeni - kde jsem byl zatcen pro nezakonny prechod hranic, ale az v Kanade, az kdyz jsem vsechno mel a mel jsem se dobre. Z toho je videt, ze nekdo snad presne pamatuje den a misto sveho obraceni, kdezto jiny nic nevi nez to, ze Boha miluje a Jezise Krista prijal za Spasitele a Pana sveho zivota. Toto vsak postaci, aby clovek vedel, ze je spasen. Pan Jezis rekl:"Vsem, kdo ho prijali, dal moc stati se Bozimi detmi, tem, kdo veri v jeho jmeno." (Jan 1:12).

3. VYSLEDEK ZNOVUZROZENI
Obraceni je vzdycky od sebe k Bohu, od tmy ke svetlu, a od hrichy k spravedlnosti. Toto obraceni zahrnuje v sobe pokani a viru. Pokani znamena uznani a uprimne vyznani svych hrichu a proseni za odpusteni. Vira znamena prijeti Boziho odpousteni. "Bez viry pak nemozne jest libiti se Jemu; nebot pristupujici k Bohu veriti musi, ze jest Buh, a tem, kteriz ho hledaji, ze odplatu dava."(Zidum 11:6). Takoveto obraceni zahrnuje v sobe celeho cloveka, mysl, srdce i vuli. Chce-li clovek prozit opravdove znovuzrozeni, musi je prozit ve svem SRDCI. Prijeti nauky Pana Jezise mozkem nestaci. Vlastne nikdo neni skutecne znovuzrozen, pokud Duch Svaty cele neobrati jeho srdce, mysl i vuli, neboli jak to rekl Pan Jezis Nikodemovi:"Nenaridi-li se kdo z vody a z Ducha, nemuze vejit do kralovstvi Boziho."(Jan 3:5).

4. JEDNODUCHOST A SLOZITOST ZNOVUZROZENI
Je nutne poznamenat, ze otazka znovuzrozeni je tak jednoducha, ze i male dite ji muze pochopit, prijmout a prozit. Zaroven je to otazka tak zahadna a slozita, ze teologove si nad ni po staleti lamou hlavy,aby pochopili a vysvetlili jeji hloubku a vyznam. Jiste vsak je, ze, kdo znovuzrozeni prozil, ten to vi, i kdyz to nedovede teologicky ci vedecky vysvetlit. Obraceny clovek, jako uzdraveny radostne prohlasuje: "To jedno vim, ze kdysi jsem byl hrisnik bez Boha a bez nadeje, ale nyni jsem spasen." Znovuzrozeny clovek po svem obraceni zije jiny zivot, novy zivot s Bohem, pro Boha, i pro sve blizni. Byt znovuzrozenym krestanem jeste neznamena, ze se ihned stane clenem nektereho zboru. Po svem obraceni clovek zacne Pana Boha opravdu milovat. Slovo Bozi, bude cisti s hlubokym zajmem a s opravdovou touhou i pozornosti. Takovyto krestan se denne uprimne modli, dekuje Bohu za vzacne spaseni a za obraceni jinych lidi vroucne prosi. Po case prijme biblicky krest, nekdo ihned po svem obraceni se da pokrtit ponorenim a stane se clenem krestanskeho sboru, aby spolecne s jinymi vericimi, Panu Bohu slouzili. To nejhlavnejsi a nejprednejsi vsak je, aby clovek Pana Jezise  Krista prijal za osobniho Spasitele, aby se Bohu oddal  srdcem, mysli i vuli.

 Nektere biblicke pravdy, jako nektere leky, nejsou moc prijemne, ale jsou nutne k nasi zachrane. Jako nemocny clovek, se sam nemuze uzdravit, tak ani hrisnik se nemuze sam spasit.  Nemocny potrebuje lekare a hrisnik potrebuje Pana Jezise Krista, aby byl zachranen od zahynuti a soudu. Veris tomu, mily ctenari, ze Pan Jezis je mocny Spasitel? Prijmi ho pokorne virou, a budes spasen (Skutkove 16, 31).

Anglicky umelec a malir Viliam Hunt namaloval nekolik krestanskych orbazu. Jeden z nich je "Jezis Svetlo Sveta", kde je namalovan Jezis Kristus se svetlem v ruce a stoji u zavrenych dveri, na ktere klepe a ceka, az mu je nekdo otevre. Je to vyobrazeni textu: "Aj, stojimt` u dveri, a tluku. Jestlizet by kdo uslysel hlas muj a otevrel dvere, vejdu k nemu, a budu s nim veceret, a on  se mnou." (Zjeveni 3, 20).

Po ukonceni obrazu nekdo upozornil Hunta, ze dvere nemaji kliku. "To ja vim", odpovedel Hunt, "ale ja jsem to tak chtel. Dvere se musi otevrit zevnitr!"

Ano, drahy ctenari, kdyz chces, aby Tte Pan Jezis osvitil a spasil, Ty mu musis otevriti dvere sveho srdce a pozvat Ho dovnitr. On jinak nevejde do Tveho zivota a nezachrani Te. Kazdy clovek osobne sve srdce musi otevrit Panu Jezisi a to kazdy sam za sebe. Ucinil jsi to jiz? Kdyz ne, proc tak neucinis? Slova Pana Jezise plati i Tobe: " Nenarodi-li se kdo znovu, nemuze vejiti do kralovstvi Boziho."

Prijmi ho nyni za sveho Zachrance a Spasitele a pak s nim budes na veky. 

Vidění a Víra

Vidění a Víra   "Blahoslaveni, kteri nevideli, a uverili." Jan 20:29

Myslim, ze vsichni dobre zname udalost nevericiho Tomase. Tomas byl jeden z dvanacti apostolu. On, jako ostatni apostolove, videl mnoho zazraku, ktere jeho Mistr a Pan konal. Cteme, ze Tomas nebyl mezi apostoly, kdyz Pan Jezis z mrtvych vstal a zjevil se svym ucednikum. Tomas tomuto zazraku neveril, protoze osobne Krista nevidel. A takovy je i dnesni moderni clovek, tomu co nevidi, neveri. Hlavne mnozi neveri v bozstvi Jezise Krista, protoze neznaji nebo neprijali svedectvi sv.Pisma. Mnoho lidi dnes spoleha na vedu, umeni a jine lidske pomucky. Jenze neocekavama boure nebo nejaka zivotni tragedie casto temto lidem pretrhne tuto nadeji a podrazi jejich nohy a rychle je strhne do hlubin nestesti a beznadejnosti. Tato neocekavana zmena lidmi zmita jako ohromna vichrice toci malou lodickou uprostred rozboureneho jezera. Pouze ziva vira v Pana Jezise Krista da lidem vnitrni klid a zachrani je pred casnym zoufaltvim i pred vecnym zahynutim. Kristus jeste dnes je tou nepohnutelnou SKALOU a jistym pristavem. Zakotvete svuj zivot uprimnou a zivou virou v NEM. On k nam promlouva slovy u Lukase 8:48 - "...tva vira te zachranila, jdi v pokoji." 1. PRVNI ZJEVENI Pouze apostol Jan popisuje tuto udalost ve svem evangeliu v kapitole dvacate. Pravi, ze po Kristove ukrizovani, apostolove se schazeli ve vrchni mistnosti za zavrenymi dvermi k modlitbam a porade. Dvere zamykali asi proto, ze se bali nabozenskych vudcu. Prece i oni mohli byt popraveni jako jejich Mistr a Ucitel, Jezis. Toto nam pripomina , ze v tech nejtezsich dobach nemame zanedbavat modlitbu. Ruzne vyhruzky nevericich nas nedmeji odvratit od toho, abychom v Boha verili a Pana Jezise Krista nasledovali. Pan Jezis se zjevil apostolum v nedeli vecer. Prisel najednou, skrze zavrene dvere. Nejdrive ucedniky pozdravil tim znamym pozdravem "salom", coz znamena "pokoj". Po tomto pozdravu "pokoj vam" Pan Jezis ucednikum ukazal sve rany v rukou i v boku. Jan nam pripomina, ze verici krestan i v dnesni dobe, kdyz zapasi s nejistotou a zmatkem, potrebuje Bozi pokoj. Ten je dan vericim v Kristu Jezisi. On podnes lidem dava klidnou mysl i pokoj v srdci. Tento vnitrni pokoj je Bozim DAREM vsem VERICIM lidem.O pokoji Bozim cteme:"Pkoj vam zanechavam, svuj pokoj vam davam; ne jako dava svet, ja vam davam. At se vase srdce nechveje a nedesi !" (Jan 14:27). "Toto jsem k vam mluvil, abyste ve mne meli pokoj. Ve svete budete mit souzeni. Ale budte zmuzili. Ja jsem zvitezil nad svetem."(Jan 16:33). Pritomnosti ziveho Krista apostolove prozili velkou zmenu. Byli vnitrne posilneni a povzbuzeni. Oni tuto radostnou zpravu, ze Pan Jezis z mrtvych vstal, uz slyseli od nekolika zen, hlavne od Marie Magdaleny. Nyni Ho videli osobne, slyseli Jeho hlas a dotykali se Jeho tala. To je presvedcilo o Jeho bozstvi i o Jeho autorite a moci nad smrti i satanem. Cteme vsak, ze Tomas v tomto shromazdeni nebyl a vzkriseneho Krista nevidel. Nevime presne kde Tomas byl ani proc toto dulezite shromazdeni vynechal. Jiste o nem vedel. Mozna neprisel, ze se bal knezi a jinych vudcu. Je uplne mozne, ze Tomas po ukrizovani ztratil veskerou viru a nadeji. Ale at byl Tomas kdekoliv a z jakychkoliv duvodu nebyl ve shromazdeni, kdyz se Pan Jezis zjevil ostatnim apostolum,a takto prisel o velke pozehnani a radost.Podnes mame mnoho lidi, kteri zanedbavaji navstevu kostela a spolecnych shromazdeni. Jejich vymluva je ta, ze nemaji cas, nebo se jim nelibi duchovni vudce atd...Jenze tito lide, jako kdysi Tomas, pripravuji sami sebe o pozehnani. Clovek potrebuje duchovni pokrm. Tuto posilu pro svou dusi nabira ve spolecnem shromazdeni, kdyz v den nedelni s jinym vericim slavi ziveho Boha modlitbou a duchovnimi pisnemi. Proto drazi ctenari, navstevujte shromazdeni,ktere je zalozene vyhradne na uceni BIBLE SVATE, a dekujte Bohu nebeskemu za Jeho pozehnani i lasku zjevenou v Kristu Jezisi.Vidime dale, ze Tomas spolu- apostolum neveril, kdyz mu o Kristove vzkriseni vypraveli a o vsem co ve vrchni mistnosti ho informovali. Tomas nechtel byt nabozenskym posetilcem. Stal se zatvrdilym nevercem. Proto hrde prohlasil: "Dokud neyvidim na jeho rukou stopy po hrebech a dokud nevlozim do nich svuj prst a svou ruku do rany v jeho boku, neuverim."(Jan 20:25). 2. DRUHE ZJEVENI Tomas jiste o vsem co slysel od jinych apostolu, premyslel. Cely tyden byl rozruseny a nespokojeny. Stale uvazoval nad tim, jeslti Pan Jezis skutecne z mrtvych vstal nebo ne. Mozna si vycital, proc vynechal drivejsi shromazdeni a tu vzacnou chvili, kdyz se Pan Jezis ostatnim apostolum zjevil. Snad mel i obavu, ze Kristus Pan se vicekrat nezjevi a on zahyne ve sve nevere. Konecne prisla druha nedele. Apostolove byli opet pospolu ve vrchni mistnosti a Tomas byl mezi nimi. Ve svem srdci netrpelive cekal na Jezisuv prichod. Jeho prani se splnilo, kdyz Pan Jezis opet prisel skrze zavrene dvere. Jako poprve, Jezis apostoly pozdravil svym znamym "pokoj vam". Potom sel primo k Tomasovi a rekl:"Poloz svuj prst sem, pohled na me ruce a vloz svou ruku do rany v mem boku. Nepochybuj a ver!"(Jan20:27). Nevime presne co Tomas prozival ve svem srdci, ale muzeme si to domyslet. Musel byt rozrusen nepopsatelnou radosti. Cteme, ze kdyz Pana Jezise uvidel, radostne a nahlas vykrikl:"Muj Pan a muj Buh!"(Jan 20:28). Je velmi zajimave si povsimnout toho, ze Tomas nesel a nevlozil svuj prst na misto hrebu ani ruku nevlozil v Kristuv bok. Tomas pouze vyznal radostne a verejne svou viru ve vzkriseneho Krista. Povi snad nekdo ze ctenaru:"Kdybych se takto s Kristem potkal jako Tomas, tak v Nej taky uverim!" Ale my vsichni verime ve veci, ktere nevidime. Verime , ze je vitr, i kdyz ho nevidime. My pouze vidime vysledky vetru. Nekdy to jsou dobre vysledky, kdyz pohani plachetnici nebo mlyn atd...Jindy to jsou smutne a strasne nasledky, kdyz vitr polame stromy a pobori domy a nadela mnoho jine skody. Pana Boha nelze videt telesnym okem, protoze "Buh je duch a ti, kdo ho uctivaji, maji tak cinit v duchu a v pravde."(Jan 4:24).My vsak muzeme videt ciny Bozi lasky, kdyz zazracne promenuje zivoty opilcu, trestancu a jinych padlych osob, s kterych ucini nove lidi. Laskava slova Pana Jezise:"Jsou ti odpusteny hrichy.Tva vira te zachranila, jdi v pokoji!"(Lukas 7:48,50), zachranila vice lidi od nervoveho zhrouceni a od sebevrazdy, nezli ty nejmodernejsi leky. Brana do moderniho parkoviste se dnes ponejvice otevira automaticky. Jenze nezli elektronicke oko da povel mechanismu, ktery tuto branu otevre, clovek musi prijet autem az k same brane. Kdyz nekdo nema dost viry, kdo zavaha, a az k brane se nepriblizi, tomu se tato brana do parkoviste neotevre. Takovy clovek odjede zklamany, nestastny a mrzuty. Pan Buh otvira zazracne ruzne brany tem lidem, kteri se k Nemu priblizi uprimnou virou. Temto vericim lidem otevre branu sveho srdce a sesle na ne dest sveho pozehnani, a da jim klidnou mysl a pokoj do srdce. Dnes mnoho lidi zije ve zklamani a zoufalstvi jen proto, ze ziji v nejistote a v nevere. Nevera odlucuje od Boha, od vnitrniho klidu i od spokojenosti. VGede do zoufalstvi a nakonec do zahynuti. Jen uprimna vira v ziveho Jezise Krista vede k spaseni a pozehnani. Tomas vyuzil druhe prilezitosti, a setkal se s zivym Kristem. Pak Ho verejne a radostne vyznal co Boha a Spasitele, kdyz zvolal:"Muj Pan a muj Buh!" Drazi ctenari, jestli jste doposud Krista za Spasitele a Boha neprijali, a svou viru v Nej pokorne a verejne nevyznali, ucinte tak nyni. Mozna, ze nektari z vas jste uz meli mnoho prilezitosti, ktere jste doposud z nejakych duvodu zanedbali. Mozna v dobe nemoci nebo v dobe nejakeho nestesti jstePana Boha o smilovani prosili a vernost Mu slibovali. Splnili jste uz tento slib? Slouzite Kristu jako verici krestane? Jestlize ne, zacnete dnes, prave v tuto chvili. Uverte v Krista Spasitele a vyznejte Ho jako Tomas. Zacnete chodit do krestanskeho shromazdeni,ktere je zalozeno na uceni Bible svate, ctete Bibli a modlete se. Proste za denni odpusteni, za pozehnani i za duchovni rust. Nebudte nadale neverici jako Tomas, ani o Kristove bozstvi uz nepochybujte. Pamatujte a nikdy nezapomente na slova:"Blahoslaveni, kteri nevideli, a uverili."(Jan 20:29).

Praktiky Postniho Obdobi

Doba postni zacina tzv. popelecni stredou a konci velikonocni nedeli, coz je presne 6 a pul tydne. V souladu s katolickym almanachem je zakazano vsem rimsko-katolickym vericim od veku 14-ti let jist maso a masne vyrobky kazdy patek po celou dobu postni. Pust se vrele doporucuje dodrzovat vsemi katoliky v delce 40-ti dnu s vyjimkou nedeli a je v souladu s postnimi zakony.

Je to pamatka toho, kdyz byl Jezis 40 dnu na pousti bez jidla (Matous 4: 3-4). Obdobi postni je povazovano za obdobi pokani pro katolik.

Cele obdobi ma dvoji vyznam:

1. Pripominka krtu, ci priprava na nej.

2. Kladeni durazu na duchovni pokani.

Doba postni ma pripravit "verici" na oslavu velikonoc. Kazdy den tohoto obdobi ma slouzeno zvlastni msi, pri niz je knez oden fialovych rouchem. Svaatby jsou zakazany po cele obdobi.

MASOPUST

"Uzij si, dokud je cas" , nez prijde obdobi postni je filosofie Masopustu. Mnozi jsou vtazeni do viry zcela nezodpovednych aktivit, jako je nadmerne pozivani alkoholickych napoju, prejidani, ale i smyslnost a nemravnost. Tento den je dukazem toho, ze 40-ti denni doba postu nema nic spolecneho s duchovni naplni.

Opravdovy pust je duchovnim cvicenim, ktere je spojeno s litosti a s modlitbou. neni to ukojeni naseho chteni pet minut, pred dvanactou, nez se pustime do prisne diety.

POPELECNI STREDA

Popelecni stredou zacina obdobi postu. Je to den, kdy jsou listy palmy, ci kocicky posveceny a pak jsou spaleny a pri zvlastni liturgii, je jejich popel prenesen ve znameni krize na celo vericiho s nasledujicimi slovy: "Pomni clovece, ze prach jsi a v prach se obratis".

Toto predstavuje vyzvu vericich k pokani, aby se mohli jednou radovat z vecneho zivota v nebi.

Popelecni streda byla ustanovena prvne sv.Gregorem Velkym (590-604).

Je to den postu a abstinence po celem svete. Popel predstavuje symbolismus staroveku, kdy byl vyrazem "bezcennosti" (Job 30: 19), smutku (Job 2: 8; Jan 3: 6), pokani (Matous 11: 21), ci znamenim utrpeni (Zalmy 102 :10). Tato praktika popelecni stredy je pry imitaci biblickeho zvyku, pri nemz se dotycny utikal k pokani v obdobi velkeho utrpeni. Dle uceni rimsko-katolicke cirkve je popelecni streda pripominkou toho, ze jsme stvoreni z prachu a ze se v tentyz prach obratime, a proto je pokani nezbytne pro nasi spasu. Toto je vsak nebiblicka interpretace.

I v nasi dobe, ktera se vyznacuje ekumenismem, se mnoho protestantu, ba i evangeliku pripojuje k dodrzovani obradu " popelecni stredy". Nikde v uceni Pana Jezise nenajdeme ani zminku o tom, ze se ma uzivat znameni popele na cele vericich! Je to pouze prazdna nabozenska tradice, bez jedineho vyznamu. Povera, nic vic, nic min!

Pred Bohem je to naprosta zbytecnost a pravy verici by se nikdy nesnizil k takovemu prektikovani nabozenske tradice, ktera nema zadny vztah k Bohu a ani k Pismu svatemu.

PONIZENI

Dalsi nabozenskou praktikou techto dnu, ktera se tesi velike popularity, je ponizovani. Ma mnoho forem jako napr. odit se rubasem, svevolne muceni se - bicovani tela do krve, anebo plazeni se po kolenou do krve, ci vlaceni tezkeho krize, ba dokonce pripusteni vlastniho ukrizovani!

Toto nejsou pouhe prezitky cerne magie, ci obdobi temna, ale jsou nedilnou soucasti zprav ze sveta, ktere jsou tak zpjaty s kazdorocnimi oslavami doby postni.

MODLARSTVI

Doba postni se vyznacuje zvysenym durazem na uzivani "svecene vody", uctivani "svatych", obzvlaste pak Marie. Dokonce i neangazovani katolici se v tomto obdobi odpusti nadmerne uzivani sprostych slov, ba dokonce se vzdaji i piti alkoholickych napoju. A azdy, kdo si rika katolik, musi splnit svoji svatou povinnost, a to plnou ucast na msi , alespon jednou za rok, ktera je platna v dobe velikonoc. Mimoti by se mel "dobry katolik" vyzpovidat a prijmout "svate prijimani" jednou za rok, a to ve stejnem obdobi velikonoc.

ZDOBENA VELIKONOCNI VAJICKA

Velikonocni koledy, pri nichz kolednik obdrzi zdobena vajicka jsou pohanskeho puvodu. Zdobena vajicka jsou nyni podle Vatikanu symbolem Kristova vzkriseni. Dokonce tu je i modlitba za ucelem vajec!

Ti, kdoz se nevyznaji v historii Babylonske rise a Rimske smesice pohanstvi s krestanstvim, nemaji ani poneti o tom, ze doba postu neni krestanskeho puvodu. Nekteri lide, i pres jejich znalost pohanskeho puvodu obdobi postu, prijali tyto oslavy za sve s tim, ze vlastne vzdavaji poctu Panu Jezisi Kristu.

Neco k zamysleni: Apostol Pavel varoval verici, ze prijde doba, kdy nekteri odpadnou od praveho uceni Bible svate a budou se ridit "demonskymi naukami". Ve sve epistole k 1.Timoteovi 4: 1-4 se Pavel mimojine dotyka praktiky odrikani si masa a masnych vyrobku (typicke pro obdobi postu). Prijeti teto pohanske praktiky do krestanskeho zivota se prisne zakazuje v Pisme svatem. Studium historie postniho obdobi a velikonoc nam ukazuje, ze Tammuz, ktery se klanel Baalovi, byl zabit ve veku svych 40-ti let. Na oslavu jeho pamatky byly ustanoveny jarni oslavy v trvani 40-ti dnu. Tento kazdorocni jarni festival byl oslavou smrti a vzkriseni Tammuze a byl pojmenovan po Istaru. Istar, anebo Semiramis byla bohyni jara a byla matkou Tammuze. Dle povesti byl ammuz zazracne pocat a byl vlastne "bozim ditetem". A prave tato pohanska oslava matky a ditete boziho se postupem casu stala nedilnou soucasti krestanstvi. Uceni Noveho Zakona je v jasnem protikladu co se tyce ustanoveni oslav dnu, mesicu, ci let. Prvopocatky cirkve Kristovy byly charakterizovany jednoduchosti, ale postupem casu duchovni uroven utrpela upadek, ktery se vyznacoval zavedenim pohanskych ritualu a obradu. Opravdovy krestan by se nemel dat oklamat velkoleposti katolicke bohosluzby, ktera neni nic vic, nez povrchni ritual. Nanestesti zadny ritual nedokaze spasit dusi hrisnika, ktery muze v obradu nalezt pouze docasne zapomneni sveho hrisneho vedomi.

Buh vsak vyzaduje poslusnost a ne obet. Jezis v evangeliu podle Matouse, kapitole 6, versi 16, pokaral farizeje za jejich dodrzovani pustu, ale totalne nedbalost v poslusnosti k Bohu. Apostol Pavel ve 1.Timoteovi 4:3 varuje verici pred tim, aby se vyvarovali lidskych ustanoveni, jako je nejedeni masa, protoze tu jde o odpadlictvi (od uceni Bible).

Buh nema nejmensi zajem na tom, aby jej lide uctivali i pres treba dobre myslene, ale preci jenom pohanske ritualy. Lidska prirozenost si zaklada na povrchnim - nabozenskem predstaveni, ale skutecny krestan si je vedom sve hrisne podstaty. A pouze tehdy, kdyz si plne uvedomime sve naprosto bezmocne hrisne, pysne a sobecke podstaty a predstoupime pred Vsemohouciho Boha s prazdnyma rukama a ponizene jej poprosime o odpusteni nasich hrichu, nas muze prijmout do sve Bozi, kralovske rodiny. Srkze uzasne milosrdenstvi Bozi, ktere bylo zavrseno utrpenim, prolitim krve na krizi, smrti a pote nasledujicim velkolepym viteznym vzkrisenim a nanebevzetim Krista, naseho Pana, jsme na veky ocisteni od vsech nasich hrichu a jsme tak ospravedlneni pred Bohem.

Proc Golgota?

Proc Golgota?

"Nebo tak Buh miloval svet, ze Syna sveho jednorozeneho dal, aby kazdy, kdo verí v Neho, nezahynul, ale mel zivot vecny."
(Jan 3:16)

 

Ruzni lide maji sve nazory o tom, proc Pan Jezis zemrel na golgotskem krizi.

Jedni mysli, ze cela golgotska udalost byla nestastnou nahodou, ktera privedla tohoto moderniho reformatora na toto popravne misto. Mysli ze lide nerozumeli Jeho snaham. Tim, ze zavrhli Kristovo uceni, zavrhli i ucitele. Obvinili Ho z rebelie a dali Ho ukrizovat.

Jini zase mysli, ze golgotska udalost je ohromna tragedie. Jenze kazdy uprimny student Bible, hlavne ten, kdo ji cte pokorne a pozorne, ten ví, ze smrt Pána Jezise na krizi nebyla nehoda ani nahoda. Byl to Bozi plan! Pan Jezis se prece narodil proto, aby pozdeji zemrel co Beránek Bozi, za nase hrichy. Jeho smrt byla vedoma a dobrovolna, jak vidime z Jeho slov: "Proto me Otec miluje, ze ja davam svuj zivot a zase ho prijmu nazpet. Nikdo mi ho nemuze vzit, ale Ja ho davam sam od sebe. Mam moc dat ho, a mam moc zase ho prijmout. Takovy prikaz jsem dostal od sveho Otce." "Jezis vedel vsechno, co na nej ma prijit..." (Jan 10, 17-18 a 18, 4a, Petruv preklad).

Cela golgotska událost uz zacala v Getsemanske zahrade, kde Pan Jezis prisel ze svymi ucedniky po Posledni veceri, aby se zde pomodlil. V teto modlitbe velice horlive prosil nebeskeho Otce, aby od Nej odnal tento kalich. (Lukas 22 : 42). Kalichem zde rozumime mucednickou smrt na krutem krizi. Z Getsemanske zahrady byl odveden k nejvyssimu knezi, ke Kaifaovi. (Matous 26:57). Zde Ho Petr trikrát zaprel. Na druhy den byl doveden k Pilatovi. Byl odsouzen a ukrizovan  mezi dvema lotry na kopci za mestem, ktery se jmenoval Golgota. (Matous 27:33).

Vratme se vsak k puvodní otázce: Proc Golgota? Proc Pán Jezis podstoupil tuto hanebnou a hroznou smrt na krutem krizi?

Odpoved je tato: On zemrel, abychom my zivi byli. On vzal nase místo. Stal se nasim obetnim berankem.

Cetl jsem jednou, ze kdesi ve Skotsku zednik spadl z leseni, ale nazabil se. Pry prave v ten cas pastyr hnal kolem stado ovci. Zednik spadl na jednu ovci a tak se zachranil. Jenze ovce to zaplatila zivotem. Izajas 53:5 pravi, ze skrze obet Pana Jezise se nam dostalo odpusteni a zivota vecneho.

Cteme: " Jenze On (Jezis) byl proklan pro nasi nevernost, zmucen pro nasi nepravost. Trestani snasel pro nas pokoj, Jeho jizvami jsme uzdraveni."

 

1. Kristova smrt byla dobrovolna.

Pamatujme na to, ze Pan Jezis polozil svuj zivot dobrovolne a vedome. "Nikdo nema vetsi lasku nez ten, kdo za sve pratele polozi svuj zivot."(Jan 15:13).  Uz jsem poukazal na Jeho slova z Janova Evangelia 10, 17-18, 4. Podivejme se jeste jednou na slova: "...ja davam svuj zivot...Nikdo mi ho nemuze vzit, ale ja ho davam sam od sebe. Mam moc dat ho, a mam moc zase ho prijmout....Jezis vedel vsechno, co na nej ma prijit". Z techto versu jasne vidime, ze  Pan Jezis o tom vedel, ze na nej ceka kriz. Cteme u Matouse 16, 21: "Od te doby zacal Jezis svym ucednikum davat zrejme najevo, ze musi do Jeruzalema, mnoho trpet od starsich, veleknezi i vykladatelu Pisma a byt zabit a tretiho dne byt vzkrisen."

Kdyz Ho Maria pomazala drahou masti a kdyz Jidas reptal, nad touto ztratou, Pan Jezis odpovedel: "Nech ji, ke dni pohrbu meho zachovala to." (Jan 12:7). Tedy muzeme smele prohlasit, ze Pan Jezis mel celou situaci pod kontrolou. Na Golgotu sel vedome a dobrovolne jako beranek jde k obeti. Jeho predposledni veta z krize je radostny vykrik: "Dokonano jest !" (Jan 19:30). Tim dokazuje, ze Jeho poslani i prace je uspesne ukoncena a nase vykoupeni je dokonano.

 

2. Smrt Pana Jezise byla za jine lidi.

On nezemrel za svuj hrich ani za nejaky zlocin. Kristus zil cisty a svaty zivot. Pan Jezis zemrel za hrichy tohoto sveta. Na Nej byly vlozeny hrichy vsech nas a skrze Jeho obet se nam dostalo spaseni.

Pry jeden muz mel sen,  ve kterem videl jak vojak nemilosrdne bicuje Pana Jezise, kdyz klesal pod tezkym krizem. Kdyz se rozhodl za vojakem jit a domluvit mu, aby to nedelal, hrozne se zdesil, protoze v krutem vojakovi uvidel sam sebe ! Ano, mily ctenari, tvuj a muj hrich Krista bicoval, kdyz On sel na Golgotu, aby se obetoval za nase vykoupeni.

 

3. Kristova smrt je postacitelna!

Nekdy chceme koupit urcitou vec, kterou potrebujeme, nebo ktera se nam libi, ale nemame dost penez. Rekneme dotycnemu prodavaci: "Dame vam za tuto vec vsechny penize, ktere zde mame." Jenze on se pousmeje a odpovi: "To vsak neni dost. To nestaci." Jak nas to potesi, Ze Pan Jezis dal za nase vykoupeni vse, co mel, kdyz dal sebe. Jsme vsak jeste vdecnejsi za to, ze Buh tuto obet` prijal za postacitelne vykupne. Dnes je tim pravym a jedinym zachrancem. (Jan 14:6). Pry kdyz pochovavali americkeho presidenta Abrahama Lincolna, po ceste ke hrbitovu stal velky zastup placiciho  lidu. Mezi nimi byla jedna cernoska, ktera mela na rukou maleho synka. Kdyz vezli rakev kolem, tato matka rekla svemu synu: "Jimmy, podivej se pozorne na tuto rakev. Tento muz zemrel proto, aby tu mohl zit svobodne!

Mila duse, podivej se znovu na Golgotu a na Pana Jezise Krista, jak tam umiral v bolesti a potupe. Nikdy nezapomen, ze On zemrel proto, abys ty zila svobodne, aby ses zbavila na veky otroctvi hrichu a smrti. Proto prorok Izaias 53:5 rekl: "Jenze On (Jezis) byl proklan pro nasi nevernost, zmucen pro nasi nepravost. Trestani snasel pro nas pokoj, Jeho jizvami jsme uzdraveni." Apostol Petr dodava: "On (Jezis) sam vynesl na sobe nase hrichy na drevo (na kriz). To proto, abychom byli mrtvi hrichu a zili spravedlive. Jeho krvavymi ranami jsme uzdraveni." (1 Petr 2:24).

Mily ctenari, doufam, ze kdyz jsi Krista za sveho osobniho Spasitele prijal, ze Mu budes denne, verne a pokorne slouzit a to s vdecnosti. Jestlize jsi Ho jeste neprijal, ze sve rozhodnuti ucinis nyni, protoze Pan Jezis pravi: "Ano, skutecne, rikam vam: Kdo slysi me slovo a veri tomu, ktery me poslal, ma vecny zivot a nepodleha soudu, ale predesel uz ze smrti do zivota." (Jan 5:24).

Nebezpečenstvo Kundalini - Démonická invázia cirkví 1. časť

Je Biblia Božie slovo? (dôveryhodné dôkazy)

Je vzkříšení Ježíše Krista skutečné?

Písmo nám dává přesvědčivý důkaz o tom, že Ježíš Kristus skutečně vstal z mrtvých. Kristovo vzkříšení je zaznamenáno v Matouši 28:1-20, Markovi 16:1-20; Lukáši 24:1-53 a Janovi 20:1 – 21:25. Vzkříšený Kristus se také ukázal v knize Skutků (Skutky 1:1-11). Z těchto pasáží se dá získat hned několik „důkazů“ Ježíšova vzkříšení. Za prvé, podívejme se na tu dramatickou proměnu jeho učedníků. Z vyděšených mužů, schovávajících se v jedné místnosti, se stali odvážní lidé, zvěstující evangelium po celém světě. Co jiného než spatření vzkříšeného Krista by mohlo vysvětlit tak dramatickou změnu?

Za druhé, uvažme život apoštola Pavla. Co udělalo z pronásledovatele církve jednoho z největších církevních apoštolů? Bylo to jeho setkání se vzkříšeným Kristem po cestě do Damašku (Skutky 9:1-6). Za třetí, dalším přesvědčivým „důkazem“ je prázdný hrob. Pokud nebyl Kristus vzkříšen, kde je jeho tělo? Učedníci i další lidé viděli hrob, ve kterém byl pochován. Když se vrátili, jeho tělo už tam ale nebylo. Andělé ohlásili, že vstal z mrtvých, jak slíbil (Matouš 28:5-7). Za čtvrté, dodatečným důkazem jeho vzkříšení je svědectví mnoha dalších lidí, kterým se Ježíš ukázal (Matouš 28:5,9,16-17; Marek 16:9; Lukáš 24:13-35; Jan 20:19,24,26-29; 21:1-14; Skutky 1:6-8; 1. Korintským 15:5-7)...

http://www.gotquestions.org/Cesky/vzkriseni-Jezise-Krista.html