18. dubna 2014
Charismatičtí Katolici
Charismatičtí Katolici
Pojem “láska” se stal velice populárním kritériem mezi lidmi,
kteří se považují za duchovně založení. Ačkoliv láska sama
o sobě se zdá být bezúhonná a přitažlivá, pokud není založena
na biblické pravdě, je pouze produktem lidského snažení
a nemá nic společného s láskou boží. Podrobný rozbor
lásky tak, jak je založena na biblické pravdě, nám umožní
poznat tu pravou boží lásku. Za učelem tohoto poznání
nám dobře poslouží pasáže z Bible svaté.
1.Tesalonickým 5:21-22
„Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte.“
1. Janův 4:1
„Milovaní, nevěřte všemu, co je duchovní, ale rozlišujte,
zda jsou ti duchové z Boha. Do světa totiž vyšla spousta
falešných proroků.“
2. Korintským 11:14-15
„A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla!
Není tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci vydávají
za služebníky spravedlnosti. Nakonec ale dopadnou,
jak si zaslouží.“
Jenom opatrné porovnání biblické lásky nám
umožní rozpoznat tu falešnou a zrádnou, která
pochází od Satana. Varujme se každého, kdo nebere
biblické doktríny vážně, ale povyšuje lásku nad vše ostatní.
Biblická dortrína lásky je nedělitelnou součástí tzv.
Velkého poslání cirkve Kristovi.
Je zcela nezbytné se držet biblických doktrín.
Charismatičtí katolici nemají v oblibě nikoho, kdo se pokusí
odhalit pravou podstatu jejich povrchní interpretace lásky.
Jejich usilí o přátelství je založeno na pocitech, zkušenostech,
tedy na náboženství.
Na základě této znalosti, se pokusíme odhalit pravdu tak,
jak je patrná ze stránek Písma svatého, abychom se o ní mohli podělit s těmi, kdož se považují za katoliky-charismatiky.
Někteří lide mohou být šokováni nasledující otázkou:
“Jsou charismatičtí katolici vůbec křest'any?”
Odpověď se nachází na stránkách Písma svatého.
1.Janův 5:1
„Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, se narodil z Boha.
Každý, kdo miluje toho, který zplodil, miluje i toho,
který se z něj narodil.“
Podstatou není vyznání, ale pravá víra. To není,
že někdo to tvrdí, že věří, ale kdo opravdu věří.
A čemu musí věřít? Tomu, že Ježíš je Kristus.
Toto bylo zjeveno apoštolu Petrovi samotným Bohem,
jak je to napsáno v Bibli;
Matouš 16:16
„Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ odpověděl mu Šimon Petr.
I dnes je toto zjevení základem křest'anské víry.
Kdo má tuto víru, je zrozen z pravého Boha.
Všimněme si toho, že základem textu v obou
případech je titul „Kristus“, který náleží jedině Pánu Ježíši.
Né mnoho lidí chápe důležitost tohoto titulu,
protože jej chybně považují za jakýsi dovětek jména Ježíš.
Význam titulu Kristus spočívá v tom, že se jedná o Mesiáše,
tedy toho, komu lze věřit, protože je Bůh, a pouze On
je usmiřením mezi Bohem a člověkem.
Izajas 9:6
„Jeho království pokoje bude růst a nikdy neskončí.
Zasedne na trůn krále Davida a stane se vládcem jeho říše.
Od samého počátku svou vládu založí na neotřesitelném
právu a spravedlnosti, a tak bude panovat na věky,
neboť to učiní sám Všemocný Hospodin.“
Izajas 53:4-6
„Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal,
ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen.
Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás
se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost
nás všech.“
Věřit tomu, že Ježíš je tím zaslíbeným Mesiášem je mnohem podstatnější než-li je povrchní prohlášení „Ježíš Kristus“.
Charismatičtí katolíci nemají za težko přisoudit boží podstatu
Pánu Ježíši, ale nedokáží mu přiznat dokonalou a završenou
obět na kříži za jejich hříchy.
Katolici uznávají, že Ježíš za ně zemřel, ale vnitřně nejsou přesvědčeni o tom, že Ježíš svou smrtí je na věky usmířil s Bohem. Nemají jistotu spásy.
Někteří katolici se hájí tím, že byli pokřtěni, jiní poukazují na to,
že obdrželi první svaté přijímání, či byli biřmováni, jejich důkaz počátku duchovního vývoje, pokroku.
Ale otázkou pro ně stále zůstává, mají 100% jistotu spásy?
Představuje katolická mše usmiřování s Bohem?
Zbaví se člověk svých hříchů, když půjde ke zpovědi ke knězi?
Pokud vaše odpověd na tyto otázky je „ano“, pak nesejde na tom, zda-li jsi ministrant, kněz, řádová sestra, papež,
nebo charismatický katolik, protože nemáš tu pravou a jedinečnou víru v Mesiáše, která tě dovede k té pravé spáse.
1.Janův 5:1
„Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš,
se narodil z Boha. Každý, kdo miluje toho, který zplodil,
miluje i toho, který se z něj narodil.“
Pocity, vyznání, emoce nebo zkušenosti neobstojí v porovnání
s absolutní pravdou, která je obsažena v Bibli svaté.
Doktrína, jež se snaží nahradit biblickou pravdu
za tzv. lásku, je satanická.
A zde se nabízí otázka: „Může někdo, kdo se považuje za katolika, nechodí na mši s tím, že nevěří že jej zbaví hříchu, či nechodí ke zpovědí, protože věří, že jeho přímluvce je Kristus (1.Janův 2:1),
či se nemodlí k panně Marii, protože věří, že jeho prostředníkem
je Ježíš (1.Timoteovi 2:5), anebo že odmíta příjmout bezpočet nebiblických učení, dogmata katolické církve?“
Ne, takový člověk nemůže být katolikem!
Kdo se tedy může považovat za křest'ana?
Je to ten, kdo:
1. Plně se odevzdal do rukou Páně, co se spásy týče.
(Jan 3:16)
2. Má 100% jistotu své spásy. (1. Janův 5:13)
Je Římskokatolická církev vůbec křest'anskou církví?
Zneužívání výrazu „křest'an“ nebo „křest'anský“, se stalo velice rozšířenou záležitostí v civilizovaném světe.
Abychom rozlišili pravou církev Kristovu od všech napodobenin, musíme se opět obratít k Bibli sváte.
Církev v Korintě se skládala z věřících, kteří byli odděleni
od zbytku nevěřícího světa tím, že byli očistěni krví Kristovou;
a ne žádnou ůčastí na tzv. svátostech, jako např. zpověd, mše, přijímání, biřmování, atd.
(1.list Korintským 1:2; 1.list Janův 1:7).
Členové mistního shromáždění v Efesu se nazývali „Svatí“,
čimž demonstrovali svojí pozici v Kristu, a ne žádným
procesem výběru a zadostiučinění.
V 1.Tesalonickým 1:1 se dočítáme o církvi, která byla
v Otci Bohu a Pánu Ježíši Kristu.
Římsko-katolická církev neučí o božím usmíření člověka
se sebou samým, skrze smrt Pána Ježíše na kříži.
Proto tu můžeme prohlásit, že učí falešné evangelium,
tedy falešnou „dobrou novinu“. Takový jednotlivec,
či systém je odsouzen k záhubě!
Galatským 1:8
„Znovu opakuji: I kdyby někdo z nás - nebo dokonce
anděl z nebe hlásal něco jiného, než jsme vás učili my,
ať je na věky zavržen.“
Dnešní katolická církev předstírá, že se mění, že má učení
podobné tomu evangelickému, a že je čas na usmíření mezi
oběma směry učení a zapomenout na minulost.
Je to však jenom přetvářka, pod kterou se skrývá pravá
podstata tohoto falešného naboženského systému, který
stále odmíta biblickou spásu a propaguje falešné evangelium.
Měl by jedinec, který pochází z římsko-katolické
církve, a který nabyl spásy své duše, odejít z této církve?
Člověk, který tvrdí, že je znovuzrozen, a nadále zůstává
součástí falešné římsko-katolické církve, je ignorant,
neposlušný a pokrytecký. Naše lidské úvahy o tom,
že je dobré zůstat v této církvi z důvodu evangelizace
se zdají byt dobré a logické, nicméně jsou chybné.
2.Korintským 6:14-18
„Nespolčujte se s nevěrci, to pro vás není dobrá společnost.
Co může mít společného světlo s tmou, spravedlnost
s bezprávím? Je snad možné nějaké dorozumění mezi
Kristem a ďáblem? Dovedete si představit pohanské
bůžky v křesťanském chrámě? A co jiného jsme, ne-li
chrám živého Boha? Bůh řekl: "Budu žít uprostřed nich
a mezi nimi bydlet,
já budu jejich Bohem a oni budou mým lidem."
Proto také řekl: "Oddělte se a odejděte od nich,
pryč od všeho nečistého. Jen tak vás přijmu za své,
abych byl vaším Otcem
a vy mými syny a dcerami - praví všemocný Bůh."
Nekteří lidé, kteří byli obráceni, ignorují toto biblické učení a potřebují naší pomoc. Nemohou čekat na nějaké nadpřirozené
vnuknutí Ducha svatého, který je povede ven z tohoto systému,
ale na pravdivém učení Bible svaté.Výraz „pokrytec“ neni moc hezký, ale pokud je někdo pravým znovuzrozeným věřícím a zůstává součástí římsko-katolického vyznání, vydává se za někoho, kým už není – je tedy pokrytcem!
Podobně ten, který je římsko-katolického vyznání, ale předstírá, že je znovuzrozeným křestanem, tedy veřící v „dobrou novinu“, je také pokrytcem!
Je velice důležité aby ten, kdo je spasen, tedy pravý znovuzrozený veřící křest'an, zůstal mimo tuto falešnou katolickou církev, či jakýkoliv jiný falešný náboženský sýstem, a aby se dal dohromady se shromážděním věřících, kteří se řídí pouze učením Bible svaté.
Tyto biblické pravdy vám jsou předloženy k posouzení v duchu křesťanské lásky k bližnímu.
Žalmy 119:29-31 „Odvrať ode mne cesty klamu, podle svého Zákona se nade mnou smiluj. Zvolil jsem si cestu věrnosti, stavím si před oči tvé soudy. Přimkl jsem se k tvým svědectvím, nedej, Hospodine, abych byl zahanben!“
převzato z internetu
Pojem “láska” se stal velice populárním kritériem mezi lidmi,
kteří se považují za duchovně založení. Ačkoliv láska sama
o sobě se zdá být bezúhonná a přitažlivá, pokud není založena
na biblické pravdě, je pouze produktem lidského snažení
a nemá nic společného s láskou boží. Podrobný rozbor
lásky tak, jak je založena na biblické pravdě, nám umožní
poznat tu pravou boží lásku. Za učelem tohoto poznání
nám dobře poslouží pasáže z Bible svaté.
1.Tesalonickým 5:21-22
„Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte.“
1. Janův 4:1
„Milovaní, nevěřte všemu, co je duchovní, ale rozlišujte,
zda jsou ti duchové z Boha. Do světa totiž vyšla spousta
falešných proroků.“
2. Korintským 11:14-15
„A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla!
Není tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci vydávají
za služebníky spravedlnosti. Nakonec ale dopadnou,
jak si zaslouží.“
Jenom opatrné porovnání biblické lásky nám
umožní rozpoznat tu falešnou a zrádnou, která
pochází od Satana. Varujme se každého, kdo nebere
biblické doktríny vážně, ale povyšuje lásku nad vše ostatní.
Biblická dortrína lásky je nedělitelnou součástí tzv.
Velkého poslání cirkve Kristovi.
Je zcela nezbytné se držet biblických doktrín.
Charismatičtí katolici nemají v oblibě nikoho, kdo se pokusí
odhalit pravou podstatu jejich povrchní interpretace lásky.
Jejich usilí o přátelství je založeno na pocitech, zkušenostech,
tedy na náboženství.
Na základě této znalosti, se pokusíme odhalit pravdu tak,
jak je patrná ze stránek Písma svatého, abychom se o ní mohli podělit s těmi, kdož se považují za katoliky-charismatiky.
Někteří lide mohou být šokováni nasledující otázkou:
“Jsou charismatičtí katolici vůbec křest'any?”
Odpověď se nachází na stránkách Písma svatého.
1.Janův 5:1
„Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, se narodil z Boha.
Každý, kdo miluje toho, který zplodil, miluje i toho,
který se z něj narodil.“
Podstatou není vyznání, ale pravá víra. To není,
že někdo to tvrdí, že věří, ale kdo opravdu věří.
A čemu musí věřít? Tomu, že Ježíš je Kristus.
Toto bylo zjeveno apoštolu Petrovi samotným Bohem,
jak je to napsáno v Bibli;
Matouš 16:16
„Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ odpověděl mu Šimon Petr.
I dnes je toto zjevení základem křest'anské víry.
Kdo má tuto víru, je zrozen z pravého Boha.
Všimněme si toho, že základem textu v obou
případech je titul „Kristus“, který náleží jedině Pánu Ježíši.
Né mnoho lidí chápe důležitost tohoto titulu,
protože jej chybně považují za jakýsi dovětek jména Ježíš.
Význam titulu Kristus spočívá v tom, že se jedná o Mesiáše,
tedy toho, komu lze věřit, protože je Bůh, a pouze On
je usmiřením mezi Bohem a člověkem.
Izajas 9:6
„Jeho království pokoje bude růst a nikdy neskončí.
Zasedne na trůn krále Davida a stane se vládcem jeho říše.
Od samého počátku svou vládu založí na neotřesitelném
právu a spravedlnosti, a tak bude panovat na věky,
neboť to učiní sám Všemocný Hospodin.“
Izajas 53:4-6
„Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal,
ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen.
Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás
se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost
nás všech.“
Věřit tomu, že Ježíš je tím zaslíbeným Mesiášem je mnohem podstatnější než-li je povrchní prohlášení „Ježíš Kristus“.
Charismatičtí katolíci nemají za težko přisoudit boží podstatu
Pánu Ježíši, ale nedokáží mu přiznat dokonalou a završenou
obět na kříži za jejich hříchy.
Katolici uznávají, že Ježíš za ně zemřel, ale vnitřně nejsou přesvědčeni o tom, že Ježíš svou smrtí je na věky usmířil s Bohem. Nemají jistotu spásy.
Někteří katolici se hájí tím, že byli pokřtěni, jiní poukazují na to,
že obdrželi první svaté přijímání, či byli biřmováni, jejich důkaz počátku duchovního vývoje, pokroku.
Ale otázkou pro ně stále zůstává, mají 100% jistotu spásy?
Představuje katolická mše usmiřování s Bohem?
Zbaví se člověk svých hříchů, když půjde ke zpovědi ke knězi?
Pokud vaše odpověd na tyto otázky je „ano“, pak nesejde na tom, zda-li jsi ministrant, kněz, řádová sestra, papež,
nebo charismatický katolik, protože nemáš tu pravou a jedinečnou víru v Mesiáše, která tě dovede k té pravé spáse.
1.Janův 5:1
„Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš,
se narodil z Boha. Každý, kdo miluje toho, který zplodil,
miluje i toho, který se z něj narodil.“
Pocity, vyznání, emoce nebo zkušenosti neobstojí v porovnání
s absolutní pravdou, která je obsažena v Bibli svaté.
Doktrína, jež se snaží nahradit biblickou pravdu
za tzv. lásku, je satanická.
A zde se nabízí otázka: „Může někdo, kdo se považuje za katolika, nechodí na mši s tím, že nevěří že jej zbaví hříchu, či nechodí ke zpovědí, protože věří, že jeho přímluvce je Kristus (1.Janův 2:1),
či se nemodlí k panně Marii, protože věří, že jeho prostředníkem
je Ježíš (1.Timoteovi 2:5), anebo že odmíta příjmout bezpočet nebiblických učení, dogmata katolické církve?“
Ne, takový člověk nemůže být katolikem!
Kdo se tedy může považovat za křest'ana?
Je to ten, kdo:
1. Plně se odevzdal do rukou Páně, co se spásy týče.
(Jan 3:16)
2. Má 100% jistotu své spásy. (1. Janův 5:13)
Je Římskokatolická církev vůbec křest'anskou církví?
Zneužívání výrazu „křest'an“ nebo „křest'anský“, se stalo velice rozšířenou záležitostí v civilizovaném světe.
Abychom rozlišili pravou církev Kristovu od všech napodobenin, musíme se opět obratít k Bibli sváte.
Církev v Korintě se skládala z věřících, kteří byli odděleni
od zbytku nevěřícího světa tím, že byli očistěni krví Kristovou;
a ne žádnou ůčastí na tzv. svátostech, jako např. zpověd, mše, přijímání, biřmování, atd.
(1.list Korintským 1:2; 1.list Janův 1:7).
Členové mistního shromáždění v Efesu se nazývali „Svatí“,
čimž demonstrovali svojí pozici v Kristu, a ne žádným
procesem výběru a zadostiučinění.
V 1.Tesalonickým 1:1 se dočítáme o církvi, která byla
v Otci Bohu a Pánu Ježíši Kristu.
Římsko-katolická církev neučí o božím usmíření člověka
se sebou samým, skrze smrt Pána Ježíše na kříži.
Proto tu můžeme prohlásit, že učí falešné evangelium,
tedy falešnou „dobrou novinu“. Takový jednotlivec,
či systém je odsouzen k záhubě!
Galatským 1:8
„Znovu opakuji: I kdyby někdo z nás - nebo dokonce
anděl z nebe hlásal něco jiného, než jsme vás učili my,
ať je na věky zavržen.“
Dnešní katolická církev předstírá, že se mění, že má učení
podobné tomu evangelickému, a že je čas na usmíření mezi
oběma směry učení a zapomenout na minulost.
Je to však jenom přetvářka, pod kterou se skrývá pravá
podstata tohoto falešného naboženského systému, který
stále odmíta biblickou spásu a propaguje falešné evangelium.
Měl by jedinec, který pochází z římsko-katolické
církve, a který nabyl spásy své duše, odejít z této církve?
Člověk, který tvrdí, že je znovuzrozen, a nadále zůstává
součástí falešné římsko-katolické církve, je ignorant,
neposlušný a pokrytecký. Naše lidské úvahy o tom,
že je dobré zůstat v této církvi z důvodu evangelizace
se zdají byt dobré a logické, nicméně jsou chybné.
2.Korintským 6:14-18
„Nespolčujte se s nevěrci, to pro vás není dobrá společnost.
Co může mít společného světlo s tmou, spravedlnost
s bezprávím? Je snad možné nějaké dorozumění mezi
Kristem a ďáblem? Dovedete si představit pohanské
bůžky v křesťanském chrámě? A co jiného jsme, ne-li
chrám živého Boha? Bůh řekl: "Budu žít uprostřed nich
a mezi nimi bydlet,
já budu jejich Bohem a oni budou mým lidem."
Proto také řekl: "Oddělte se a odejděte od nich,
pryč od všeho nečistého. Jen tak vás přijmu za své,
abych byl vaším Otcem
a vy mými syny a dcerami - praví všemocný Bůh."
Nekteří lidé, kteří byli obráceni, ignorují toto biblické učení a potřebují naší pomoc. Nemohou čekat na nějaké nadpřirozené
vnuknutí Ducha svatého, který je povede ven z tohoto systému,
ale na pravdivém učení Bible svaté.Výraz „pokrytec“ neni moc hezký, ale pokud je někdo pravým znovuzrozeným věřícím a zůstává součástí římsko-katolického vyznání, vydává se za někoho, kým už není – je tedy pokrytcem!
Podobně ten, který je římsko-katolického vyznání, ale předstírá, že je znovuzrozeným křestanem, tedy veřící v „dobrou novinu“, je také pokrytcem!
Je velice důležité aby ten, kdo je spasen, tedy pravý znovuzrozený veřící křest'an, zůstal mimo tuto falešnou katolickou církev, či jakýkoliv jiný falešný náboženský sýstem, a aby se dal dohromady se shromážděním věřících, kteří se řídí pouze učením Bible svaté.
Tyto biblické pravdy vám jsou předloženy k posouzení v duchu křesťanské lásky k bližnímu.
Žalmy 119:29-31 „Odvrať ode mne cesty klamu, podle svého Zákona se nade mnou smiluj. Zvolil jsem si cestu věrnosti, stavím si před oči tvé soudy. Přimkl jsem se k tvým svědectvím, nedej, Hospodine, abych byl zahanben!“
převzato z internetu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)